Přeskočit na hlavní obsah

Na pracovní pohovor dorazte včas a upravení


Šest kol přijímacího řízení, celodenní komplexní testování formou assessment centra či opakované konferenční hovory s vedením firmy sedícím kdesi v zámoří. Na zájemce o práci čeká při pohovorech spoustu dříve neznámých úskalí. Jak se jim nejlépe vyhnout a připravit se na ně?
„Základní radou pro všechny je zjistit si o firmě, kam se hlásím, alespoň pár údajů. Možná to zní divně, ale opravdu je to častý problém. Lidé totiž obíhají více výběrových řízení a pak se stává, že netuší, kde zrovna sedí. Setkáváme se s tím bohužel pravidelně. Proč ale vzít člověka, který o naší firmě vůbec nic neví? Jak mu pak máme věřit motivaci, proč se k nám hlásí,“ ptá se zástupkyně ředitele personálního oddělení společnosti Ekospol a ZOO Tábor Klára Hnátová.

Pro důvěryhodnost je také nutné přijít včas, nejlépe pár minut před dohodnutým termínem. „Autobus sice občas ujede každému, ale pozdní příchod na tak důležitou akci svědčí minimálně o špatném plánování uchazeče. V tom horším značí lhostejnost. Když člověk nedokázal vstát dřív a dorazit včas kvůli tak zásadnímu kroku, jakým je pohovor o nové práci, tak se nedá očekávat jeho dochvilnost ani později při plnění pracovních úkolů či plánování schůzek s klienty,“ upozorňuje Hnátová.
Říká se, že šaty dělají člověka. A u pracovního pohovoru to platí obzvlášť. První pohled totiž na člověka prozradí úplně nejvíc. Personalista sice už nějaké informace o uchazeči má, například ze životopisu či vlastního prověřování, přesto si hlavní dojem udělá v prvních sekundách prvního setkání. „Důležité proto je přijít upravený a ve slušném oblečení. I když firma v inzerátu zdůrazňuje neformální prostředí a nevynucovaný dress code, určitě nedoporučujeme chodit jako na pláž nebo v teplákách. I kdyby naproti seděl personalista v šortkách, uchazeč by měl být oblečen reprezentativně. Rozdíl je samozřejmě u manuálních profesí v případě, že se při pohovoru očekává praktické otestování dovedností. I tehdy by však pracovní úbor měl být čistý a upravený,“ radí personalistka Ekospolu a ZOO Tábor.
Stejně jako u životopisu je zásadní mluvit vždy pravdu. Čím víc o sobě člověk lže, tím je vyšší pravděpodobnost odhalení. Není neobvyklé, že část pohovoru probíhá v cizím jazyce, pokud je pro danou pozici vyžadován. Personalista také může v průběhu debaty zavolat přímo zahraničnímu vedení, se kterým by měl nový zaměstnanec pravidelně komunikovat. V takovém okamžiku už bývá pozdě na to přiznat, že cizí jazyk opravdu neovládám jako rodilý mluvčí, jak jsem ještě před malou chvílí bohorovně tvrdil.
Firmy si při pohovoru zájemce o práci prověřují různě. Některé volí specializované testy, jiné hodnotí uchazeče pomocí účasti v takzvaném assesment centru. Jde v podstatě o to, že si zájemce vyzkouší svou práci nanečisto. Důležité je nepřetvařovat se a chovat se přirozeně. To platí nejen u záludných otázek typu ´Kolik oken má budova britského parlamentu?´. Personalista jimi většinou sleduje, jak umí uchazeč reagovat na neočekávané situace a jak si s nimi dokáže kreativně poradit. Jakákoliv přetvářka se velmi snadno pozná a pak, stejně jako v životě ani při pohovoru neexistují jednoznačné a správné odpovědi či postupy. Pro každou pozici je důležité něco jiného,“ uzavírá Hnátová.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...