Přeskočit na hlavní obsah

Studený leden zmrazil celé stavebnictví, v Praze se nezačalo stavět ani sto bytů v projektech


Letošní studený leden zmrazil nejen naše sjezdovky, ale celé české stavebnictví. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně propadla o 13,2 procenta. Může za to hlavně vysoká srovnávací základna, protože loňský teplý leden umožnil stavařům nepřerušeně pokračovat v práci na rozdíl od toho letošního. Ve srovnání s prosincem však došlo k růstu o 2,9 procenta. V celé republice byla zahájena stavba 2797 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 15,3 procenta. V hlavním městě se ale kritická situace příliš nezměnila, v bytových domech začaly firmy stavět jen 98 nových bytů.

"Katastrofální stav pražského rezidenčního trhu se tak volně přelévá i do nového roku. Necelá stovka zahájených bytů je mizerné číslo, které jen prohloubí nedostatečnou nabídku dostupných bytů. Prahu v tomto ukazateli v prvním měsíci letošního roku předběhly netradičně Liberecký kraj (390 zahájených bytů v bytových domech) a Jihočeský kraj (129 zahájených bytů v bytových domech)," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec s tím, že v těchto krajích statistiku ovlivnilo několik větších rezidenčních projektů.
"Pokud bychom vzali v potaz také byty zahájené v rodinných domech, tak se hlavní město propadá až na šestou pozici mezi všemi kraji. Na neschopnost Prahy povolovat nové byty doplácí hlavně Středočeský kraj, což dokazuje i statistika ČSÚ. Podle ní se ve středních Čechách v lednu zahájila stavba pouhých devíti bytů v bytových domech, ale dohání to výstavba rodinných domů. V nich začaly firmy v prvním měsíci letošního roku stavět hned 395 nových bytů," doplňuje Korec.

Dá se tak podle něj říci, že nedostatek bytů na pražském trhu a jejich rostoucí ceny vedou k tomu, že lidé začínají preferovat pořízení rodinného domku daleko za hranicemi hlavního města. "Cenově je to už bohužel často vyjde velmi podobně jako byt v hlavním městě. Tato demografická migrace však s sebou nese spoustu problémů včetně vyšší zátěže na infrastrukturu středočeských obcí či zhoršení dopravní situace na příjezdových trasách do Prahy," varuje developer.
Po pesimistických výhledech z minulých měsíců však prý Korec konečně vidí slabý záblesk světla na konci tohoto tunelu. "Pražští radní tento týden rozhodli, že změří rychlost jednotlivých stavebních úřadů v Praze. Po mnoha letech nečinnosti tak konečně tento palčivý problém začal konečně někdo řešit. Výsledky analýzy sice budou až na konci června a konkrétní výstupy pak ještě později, ale alespoň se něco konkrétního děje. To je obrovský rozdíl od předchozích nečinných politických reprezentací," tvrdí pražský developer a doufá, že analýza povede k tomu, že se práce stavebních úřadů výrazně urychlí a odblokuje zaseknutý povolovací proces.
"Pokud na tento krok naváže také zřízení centrálního stavebního úřadu pro velké a složité stavby a zrušení dlouholetých stavebních uzávěr na velkých rozvojových územích, mohl by se pražský rezidenční trh po vleklé krizi vrátit zase do normálních kolejí. To by uvítali nejen developeři, ale všichni lidé uvažující o vlastním bydlení," neskrývá optimismus Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...