Přeskočit na hlavní obsah

Investoři kupované byty dále pronajímají, prázdné by jim nevydělávaly


Nechávají je prázdné nebo slouží k bydlení? Otázka, která je v poslední době stále více diskutovaná. Spor ohledně údajně prázdných bytů dokonce před pár dny rozhádal i do té doby svorné vedení pražského magistrátu. Základní premisa sporu – tedy že investoři do nemovitostí nechávají své byty prázdné – je přitom lichá. Drtivá většina lidí, kteří si nový byt kupují na investici, ho hodlá pronajímat. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ekospol mezi čtyřmi stovkami klientů, kterým v poslední době předala nový byt.

„Při podpisu kupních smluv se klientů mimo jiné ptáme na plánované využití bytu. V podstatě každý, kdo ho kupuje jako investici, tvrdí, že ho bude pronajímat. Týká se to i rodičů, kteří pořizují byt vlastním dětem. Dokud nevyrostou, bude v bytě bydlet nájemník,“ říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a dodává, že ponechat byt prázdný se nemusí vyplatit.
„Mnoho lidí si neuvědomuje, že také provoz prázdného nevyužívaného bytu stojí nějaké peníze. Místnosti se musí alespoň minimálně vytápět, někdo by měl pravidelně větrat. Navíc majitel musí odvádět poměrnou část za spotřebu elektrické energie a vody ve společných prostorách, ani neobsazený byt ho ve většině případů nezprostí povinnosti hradit další poplatky, například za výtah v domě či do fondu oprav. Pokud byt nepronajímá, musí tyto náklady hradit ze své kapsy. Ročně to přitom mohou být i desítky tisíc korun,“ upozorňuje Korec.
Ekonomický vývoj v posledních letech a neúměrně dlouhé udržování úrokových sazeb na nule vede k tomu, že podíl investorů pomalu roste. Zatímco dříve se takto prodávala zhruba pětina bytů, postupně tento podíl vzrostl až na 40 procent. „Poslední nekoncepční zásahy České národní banky (ČNB) do hypotečního trhu, které odstřihly prakticky celou střední třídu od vlastního bydlení, pak nejspíš povedou k tomu, že podíl bytů kupovaných na investici ještě poroste. Investory bude i nadále lákat hlavně solidní a bezpečný (v porovnání s jinými typy investic) výnos kolem pěti procent ročně. Naopak mnoho lidí, kteří by si byt pořídili pro vlastní bydlení, po nedávném opakovaném zpřísnění podmínek pro hypotéky vynuceném ČNB na splnění tohoto snu nedosáhne. Centrální bankéři tak paradoxně nahráli právě investorům s dostatkem vlastních peněz, kterým navíc zajistili dostatek potenciálních nájemců z řad těch, kteří s žádostí o hypoteční úvěr nyní nepochodí,“ tvrdí Korec.
Lidí hledajících nájemní bydlení bude i v budoucnu přibývat. Banky odhadují, že na hypotéku už nedosáhne více než pětina lidí, kteří by ji dříve dostali. Tito lidé tak jsou odsouzeni k nájemnímu bydlení, což jeho atraktivitu pro investory ještě zvýší. Růst cen bytů se už proto začal promítat také do nájmů, které se také vydaly směrem vzhůru. „Takovéto situace každý rozumný vlastník bytu využije k tomu, aby si našel solidního a nejlépe dlouhodobého nájemníka. Současný nedostatek bytů na trhu majitelům nemovitostí nahrává v tom, že si mohou vybírat mezi desítkami zájemců. Nechat byt nevyužitý proto nedává žádný smysl,“ uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...