Přeskočit na hlavní obsah

Novela stavebního zákona může rozhýbat nový rozvoj, připomínky povedou k prodloužení agonie, tvrdí developer


Vysoké ceny bytů, nedokončená klíčová dopravní infrastruktura, chybějící stavby veřejné vybavenosti. To jsou jen některé z nejvážnějších důsledků současného zablokovaného procesu povolování nových staveb. Pomoci by měla novela stavebního zákona připravená ministerstvem pro místní rozvoj, která zavádí hned několik revolučních novinek v čele s takzvanou fikcí souhlasu. Legislativní změna též potvrzuje trend omezovat podávání nesmyslných odvolání.

"Mnohé organizace a spolky veřejně se prohlašující za ochránce přírody jsou bytostně závislé na napadání stavebních záměrů. Čím větší a známější stavba, tím lépe. Stejně jako v jiných případech, i zde jde v prvé řadě o peníze. Kromě vysávání státních i nadnárodních dotací jsou totiž tito samozvaní ochránci čehokoliv závislí na příspěvcích dobrovolných dárců. A jak se může malé sdružení pár kamarádů ze zapadlé obce lépe zviditelnit, než napadnout například modernizaci dálnice D1? On už se nějaký důvod vždycky najde, třeba neúplně otisknuté razítko na některém z desítek vyjádření. Účel – ukázat se potenciálním dárcům – splní cokoliv," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a dodává, že existují dokonce i profesionální vyděrači, kteří se proti stavebnímu záměru odvolají jen proto, aby vzápětí mohli investora vydírat a chtít po něm „dobrovolný“ příspěvek na činnost.
"Na základě vlastní zkušenosti podobné firmy rozdělujeme na počítačové a finanční. Zatímco prvním stačí nakoupit nejnovější modely počítačů do kanceláře, ty druhé si rovnou řeknou o peníze. Vyhrožují pak tím, že stavební záměr budou blokovat až do nekonečna," dodává Korec.

Představení novely stavebního zákona proto podle developera u těchto takzvaných aktivistů spustilo hlasitější alarm, než kdyby chtěl někdo vést dálnici samotným srdcem Boubínského pralesa. "Teď totiž není ohrožená ´jen´ příroda, ale legislativní změna přímo zasahuje byznys model těchto sdružení. Není proto divu, že ministerstvo pro místní rozvoj dle svých slov přijalo k novele 1641 připomínek. Mnohé se týkaly právě toho, kdo se ke stavebním záměrům bude moci v budoucnu i nadále vyjadřovat. Zároveň s tím spustili odpůrci nové výstavby také výrazný mediální humbuk," říká Korec z Ekospolu.
Paradoxní podle Korce je, že drtivá většina takto napadaných staveb nakonec stejně vznikne, jen výrazně později. "V mezidobí však vznikají nevratné škody. Ať už jsou to dražší nemovitosti, rostoucí výdaje veřejných rozpočtů za nekonečné spory či dokonce vážné nehody na nevyhovujících silnicích zbytečně dále přetěžovaných kvůli chybějící dopravní infrastruktuře," upozorňuje pražský developer.
Ministerstvo by proto podle šéfa Ekospolu nemělo těmto kritikům ustupovat, byť by byli sebehlasitější. "Nová výstavba totiž není pouze v zájmu soukromých investorů a stavebních firem, ale celé společnosti. Blokování nové výstavby se sice týká i soukromníků, ale ještě ve větší míře státu. Veřejný sektor je totiž dlouhodobě největším stavebním investorem. Na chybějící dálnice, obchvaty měst a koneckonců i na nedostatek nových bytů tak v konečném důsledku doplácejí úplně všichni," zdůrazňuje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž