Přeskočit na hlavní obsah

Novela stavebního zákona může rozhýbat nový rozvoj, připomínky povedou k prodloužení agonie, tvrdí developer


Vysoké ceny bytů, nedokončená klíčová dopravní infrastruktura, chybějící stavby veřejné vybavenosti. To jsou jen některé z nejvážnějších důsledků současného zablokovaného procesu povolování nových staveb. Pomoci by měla novela stavebního zákona připravená ministerstvem pro místní rozvoj, která zavádí hned několik revolučních novinek v čele s takzvanou fikcí souhlasu. Legislativní změna též potvrzuje trend omezovat podávání nesmyslných odvolání.

"Mnohé organizace a spolky veřejně se prohlašující za ochránce přírody jsou bytostně závislé na napadání stavebních záměrů. Čím větší a známější stavba, tím lépe. Stejně jako v jiných případech, i zde jde v prvé řadě o peníze. Kromě vysávání státních i nadnárodních dotací jsou totiž tito samozvaní ochránci čehokoliv závislí na příspěvcích dobrovolných dárců. A jak se může malé sdružení pár kamarádů ze zapadlé obce lépe zviditelnit, než napadnout například modernizaci dálnice D1? On už se nějaký důvod vždycky najde, třeba neúplně otisknuté razítko na některém z desítek vyjádření. Účel – ukázat se potenciálním dárcům – splní cokoliv," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a dodává, že existují dokonce i profesionální vyděrači, kteří se proti stavebnímu záměru odvolají jen proto, aby vzápětí mohli investora vydírat a chtít po něm „dobrovolný“ příspěvek na činnost.
"Na základě vlastní zkušenosti podobné firmy rozdělujeme na počítačové a finanční. Zatímco prvním stačí nakoupit nejnovější modely počítačů do kanceláře, ty druhé si rovnou řeknou o peníze. Vyhrožují pak tím, že stavební záměr budou blokovat až do nekonečna," dodává Korec.

Představení novely stavebního zákona proto podle developera u těchto takzvaných aktivistů spustilo hlasitější alarm, než kdyby chtěl někdo vést dálnici samotným srdcem Boubínského pralesa. "Teď totiž není ohrožená ´jen´ příroda, ale legislativní změna přímo zasahuje byznys model těchto sdružení. Není proto divu, že ministerstvo pro místní rozvoj dle svých slov přijalo k novele 1641 připomínek. Mnohé se týkaly právě toho, kdo se ke stavebním záměrům bude moci v budoucnu i nadále vyjadřovat. Zároveň s tím spustili odpůrci nové výstavby také výrazný mediální humbuk," říká Korec z Ekospolu.
Paradoxní podle Korce je, že drtivá většina takto napadaných staveb nakonec stejně vznikne, jen výrazně později. "V mezidobí však vznikají nevratné škody. Ať už jsou to dražší nemovitosti, rostoucí výdaje veřejných rozpočtů za nekonečné spory či dokonce vážné nehody na nevyhovujících silnicích zbytečně dále přetěžovaných kvůli chybějící dopravní infrastruktuře," upozorňuje pražský developer.
Ministerstvo by proto podle šéfa Ekospolu nemělo těmto kritikům ustupovat, byť by byli sebehlasitější. "Nová výstavba totiž není pouze v zájmu soukromých investorů a stavebních firem, ale celé společnosti. Blokování nové výstavby se sice týká i soukromníků, ale ještě ve větší míře státu. Veřejný sektor je totiž dlouhodobě největším stavebním investorem. Na chybějící dálnice, obchvaty měst a koneckonců i na nedostatek nových bytů tak v konečném důsledku doplácejí úplně všichni," zdůrazňuje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...