Přeskočit na hlavní obsah

Stavební zákon se měl změnit už dávno, současná legislativa paralyzovala celou výstavbu v ČR


Nedostatek bytů, nedokončená dopravní infrastruktura či chybějící důležité stavby. Klíčové problémy, se kterými se v posledních letech potýká celé Česko, mají společného jmenovatele. Je jím tragická legislativa, která v podstatě paralyzuje jakoukoliv výstavbu. Příprava větší stavby, například domu s desítkami bytů či nového úseku dálnice, tak trvá často déle než deset let. Vláda chce nyní tuto lhůtu zkrátit na desetinu.
Věcný záměr nového stavebního zákona totiž stanoví, že stavba musí být povolena do jednoho roku od podání žádosti o povolení. Výrazně ulehčí také investorovi tím, že už nebude muset obíhat desítky úřadů a míst pro získání jejich vyjádření. Místo toho bude stanoviska takzvaných dotčených orgánů státní správy zjišťovat přímo stavební úřad. Ten pak vydá jediné finální rozhodnutí a teprve proti němu se půjde jednou odvolat. "Podobný systém funguje například v sousedním Německu desítky let. Škoda, že jsme se u sousedů neinspirovali už mnohem dříve," podotýká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Konečně přijde ke slovu také trocha ekologie. Žadatel o povolení už nebude muset tisknout stovky či tisíce stran projektu, všechny podklady by měl posílat elektronicky. Konečně se tak i povolování staveb dostane do jednadvacátého století. Uleví se zcela jistě i stavebním úřadům, které už nebudou muset vyčleňovat stále více místností pro archivaci kupících se hromad papírů.
Všechno to podle developera vypadá až moc pozitivně. "Pokud by se tohle všechno opravdu podařilo, znamenalo by to výraznou změnu k lepšímu. České stavebnictví a potažmo my všichni ji potřebujeme jako sůl. Přesto bychom se neměli nechat ukolébat krásnými záměry a raději vyčkat na konečnou podobu zákona. Výrazně do ní totiž mohou zasáhnout poslanci a senátoři. Současná novela totiž není po chuti hlavně představitelům samospráv, kteří se bojí, že jim vezme jejich pravomoci do povolovacího procesu vstupovat a ovlivňovat ho. To sice ani nyní de iure neměli, reálně se to ale často dělo. I proto existují obce a městské části, kde se staví výrazně méně, než v sousedství," upozorňuje Korec, podle nějž určitou změnu k lepšímu přinesla už novela stavebního zákona platná od začátku loňského roku, která umožnila spojit územní a stavební řízení do jednoho.
"Dokazuje to mimo jiné aktuální zkušenost s naším projektem Rezidence Hodkovičky, kde jsme pravomocné povolení dokázali získat už za necelých třináct měsíců. Může se to zdát hodně, ale oproti jiným projektům to je to několikanásobně rychlejší," říká Korec.
"Je vidět, že stále více politiků si uvědomuje neudržitelnost současné situace. Proto doufám, že se najde většina, která představenou novelu podpoří. Rozjet blokované stavby je totiž v zájmu nás všech. Zůstává jen jediná otázka: Proč tvorba nové stavební legislativy musela trvat tak dlouho?" uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...