Přeskočit na hlavní obsah

Stavební zákon se měl změnit už dávno, současná legislativa paralyzovala celou výstavbu v ČR


Nedostatek bytů, nedokončená dopravní infrastruktura či chybějící důležité stavby. Klíčové problémy, se kterými se v posledních letech potýká celé Česko, mají společného jmenovatele. Je jím tragická legislativa, která v podstatě paralyzuje jakoukoliv výstavbu. Příprava větší stavby, například domu s desítkami bytů či nového úseku dálnice, tak trvá často déle než deset let. Vláda chce nyní tuto lhůtu zkrátit na desetinu.
Věcný záměr nového stavebního zákona totiž stanoví, že stavba musí být povolena do jednoho roku od podání žádosti o povolení. Výrazně ulehčí také investorovi tím, že už nebude muset obíhat desítky úřadů a míst pro získání jejich vyjádření. Místo toho bude stanoviska takzvaných dotčených orgánů státní správy zjišťovat přímo stavební úřad. Ten pak vydá jediné finální rozhodnutí a teprve proti němu se půjde jednou odvolat. "Podobný systém funguje například v sousedním Německu desítky let. Škoda, že jsme se u sousedů neinspirovali už mnohem dříve," podotýká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Konečně přijde ke slovu také trocha ekologie. Žadatel o povolení už nebude muset tisknout stovky či tisíce stran projektu, všechny podklady by měl posílat elektronicky. Konečně se tak i povolování staveb dostane do jednadvacátého století. Uleví se zcela jistě i stavebním úřadům, které už nebudou muset vyčleňovat stále více místností pro archivaci kupících se hromad papírů.
Všechno to podle developera vypadá až moc pozitivně. "Pokud by se tohle všechno opravdu podařilo, znamenalo by to výraznou změnu k lepšímu. České stavebnictví a potažmo my všichni ji potřebujeme jako sůl. Přesto bychom se neměli nechat ukolébat krásnými záměry a raději vyčkat na konečnou podobu zákona. Výrazně do ní totiž mohou zasáhnout poslanci a senátoři. Současná novela totiž není po chuti hlavně představitelům samospráv, kteří se bojí, že jim vezme jejich pravomoci do povolovacího procesu vstupovat a ovlivňovat ho. To sice ani nyní de iure neměli, reálně se to ale často dělo. I proto existují obce a městské části, kde se staví výrazně méně, než v sousedství," upozorňuje Korec, podle nějž určitou změnu k lepšímu přinesla už novela stavebního zákona platná od začátku loňského roku, která umožnila spojit územní a stavební řízení do jednoho.
"Dokazuje to mimo jiné aktuální zkušenost s naším projektem Rezidence Hodkovičky, kde jsme pravomocné povolení dokázali získat už za necelých třináct měsíců. Může se to zdát hodně, ale oproti jiným projektům to je to několikanásobně rychlejší," říká Korec.
"Je vidět, že stále více politiků si uvědomuje neudržitelnost současné situace. Proto doufám, že se najde většina, která představenou novelu podpoří. Rozjet blokované stavby je totiž v zájmu nás všech. Zůstává jen jediná otázka: Proč tvorba nové stavební legislativy musela trvat tak dlouho?" uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž