Přeskočit na hlavní obsah

Vedení Prahy musí akutně začít budovat nová záchytná parkoviště


Jedním z velkých problémů, který by mělo vedení hlavního města řešit jako jednu z velkých priorit, je budování záchytných parkovišť na krajích města, připomíná pražský developer Evžen Korec z Ekospolu.
"Kroky městských částí, které zavedly modré parkovací zóny, jsou pochopitelné. Když jsou parkovací místa zcela volně dostupná a bez omezení, zaberou je přes týden mimopražští, kteří dojíždějí do práce autem, a pak nemají kde zaparkovat místní. Ti si na tento stav stěžují u vedení své městské části a jeho řešením bývá zpoplatnění parkování s tím, že rezidenti mají vyhrazená místa v oněch známých modrých zónách. To je však jen posunutí problému dále a není to komplexní řešení, které by řešilo situaci Prahy jako celku," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Plán dostat auta z vnitřního města a ulevit provozu a parkovacím kapacitám v ulicích je podle něj správný a v západních městech zcela běžný. "Tam však souběžně s tímto krokem probíhá krok druhý: vybudování a otevření záchytných parkovišť v okrajových částech města. Ta jsou u zastávek městské dopravy a lidé pokračují dále hromadnou dopravou," upozorňuje Korec.
"A to je to, co zatím vedení Prahy trestuhodně zanedbalo. Parkovacích míst na záchytných parkovištích je zoufale málo a vůbec nepoberou auta řidičů dojíždějících do Prahy hlavně za prací. Ti proto pokračují dále a hledají místa v ulicích. Z nich jsou tedy nyní automobily zaváděním modrých zón vytlačovány lavinovým efektem směrem více a více ke kraji města – po zavedení zón v jedné části začnou řidiči nechávat auta v další nejbližší oblasti, kde parkovat lze. Tam vznikne tlak na parkovací místa a anabáze začne znovu," říká šéf Ekospolu.
"Okrajové části Prahy jsou nejžádanějším místem k bydlení. Kombinují bydlení ve městě, dobrou dopravní dostupnost a přitom dostatek prostoru a blízkost přírody v okolí. Pokud bychom do těchto míst vyhnali auta, hrozí, že se z nich stane velké parkoviště a výrazně by to snížilo komfort bydlení v dané části. Vedení takové městské části se tomu bude logicky pravděpodobně chtít bránit tím, že zde také zavede modré zóny. A automobily dojíždějících lidí budou vyháněny, s nadsázkou řečeno, do otevřených polí za Prahou. Proto je potřeba urychleně vybudovat nové parkovací kapacity při všech hlavních příjezdových tazích do Prahy v blízkosti MHD. Až pak bude reálně docíleno toho, co budování modrých zón opravdu sleduje – snížení automobilového provozu v pražských ulicích a větší využívání městské dopravy. Zároveň zůstane zachován komfort bydlení, který si lidé slibují od bytů na okraji města," soudí Korec.
"Je možné, že v budoucnu bude celá Praha jedna velká modrá parkovací zóna. Což by nemusel být problém – pokud bude vybudován dostatek zmiňovaných záchytných parkovišť při vjezdových komunikacích do Prahy. Pokud bude kapacit málo, vytváření dalších a dalších modrých zón není koncepčním řešením," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...