Přeskočit na hlavní obsah

Nových bytů je v Praze nedostatek, přesto jsou na trhu některé i déle než pět let


Zaseknuté povolování nových staveb a nedostatek volných pozemků může za to, že je na trhu stále extrémně málo dostupných nových bytů. Zatímco ještě před čtyřmi lety si zájemci o nové bydlení mohli vybírat z takřka šesti tisícovek bytů, nyní jich v cenících developerů zbývá zhruba polovina. I v této situaci se však najdou byty, o které není dlouhodobě žádný zájem. Rekordmanem mezi takzvanými ležáky je rezidenční projekt v Praze 7, kde zůstává několik neudaných bytů dokonce i pět let po dokončení stavby.
Poptávka po novém bydlení v Praze i přes menší pokles způsobený výrazným omezením dostupnosti hypoték kvůli drastickým zásahům ČNB zůstává stále vysoká a i nyní převyšuje nabídku. Byty mizí během krátké chvíle od zahájení prodeje a dlouho před dokončením stavby. Přesto stále zůstávají na trhu desítky neprodejných bytů, takzvaných ležáků. Jde o takové byty, které se developerovi nedaří udat ani dlouhé měsíce po kolaudaci. V polovině letošního roku jich Ekospol, který tuto statistiku dlouhodobě vyhodnocuje, evidoval 153.
Nejvíce neprodejných nových bytů bylo v projektech na území Prahy 5 (57 ležáků). S odstupem následovaly Prahy 10 (23 ležáků) a Praha 3 (20 ležáků).

Situace na trhu je stále stejná už několik kvartálů. Poptávka výrazně převyšuje nabídku, developeři nestačí doplňovat ceníky. Většina projektů se vyprodá velmi rychle, v podstatě během pár měsíců po zahájení prodeje. Nabízet proto v takové situaci byty dlouhé měsíce a v některých případech dokonce roky po dokončení stavby, je přinejmenším zvláštní,“ říká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR Ekospolu.
Podle něj by si měli kupující na podobné nechtěné byty dát velký pozor. „Není samo sebou, že jsou v nabídce tak dlouho. Ukazuje to na zásadní pochybení developera, ať už při projektování, výstavbě či tvorbě ceny. Právě vysoká cena je často hlavním důvodem, proč o tyto ležáky není valný zájem,“ tvrdí developer Korec a statistiky mu dávají za pravdu.
Zatímco průměrná cena nového bytu dostupného v cenících developerů v polovině letošního roku činila 6,43 milionu korun, průměrný ležák vyšel na 10,36 milionu korun. „Není proto divu, že o tyto předražené byty není zájem. Cena totiž stále zůstává klíčovým faktorem při rozhodování drtivé většiny klientů,“ podotýká Korec.
Ležák se od žádaných bytů liší také svou rozlohou. Zatímco průměrná plocha prodaného bytu letos v prvním čtvrtletí dosahovala 65,7 metru čtverečního, ležáky jsou výrazně větší. Jejich průměrná rozloha činí 111,5 metru čtverečního. I to tak potvrzuje trvající trend, že nejžádanější byty jsou ty menší.
„Zájemce o bydlení si i nyní musí dát velký pozor a pečlivě každou nabídku posuzovat. Právě doba, po kterou je nový byt v nabídce, je dobrým vodítkem. Pokud ho developer nemůže prodat velmi dlouho, je něco špatně. Od takového bytu bych dal ruce rychle pryč. Nevýhody předraženého ležáku se totiž mohou projevit až s odstupem, kdy už s tím nepůjde nic dělat,“ upozorňuje Korec.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...