Přeskočit na hlavní obsah

Růst českého stavebnictví skončil, v říjnu mírně kleslo. Vrátí se krize z minulých let?

České stavebnictví, které v minulých měsících zažívalo období růstu, se musí připravit na hubenější sezónu. V říjnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesla stavební produkce meziročně o 0,3 procenta, v porovnání s předchozím měsícem byla nižší o 0,6 procenta. Může se sice zdát, že takto nepatrný pokles nic zásadního neznamená, přesto je opatrnost na místě, upozorňuje developer Evžen Korec z Ekospolu s tím, že jde o vyvrcholení trendu patrného v předchozích měsících. "Růst stavebnictví totiž postupně zpomaloval, až se dostal do říjnového poklesu. Nikterak tomu nepomohla ani bytová výstavba, v celém Česku firmy dokončily o pětinu bytů méně než loni," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.


Málo příznivá čísla opět přišla hlavně z pražského rezidenčního trhu, když se v říjnu dokončilo v bytových domech jen 251 nových bytů. "To je v podstatě jeden středně velký rezidenční projekt. Takové množství je extrémně malé. Problém je, že nejde o jednoměsíční výkyv, ale setrvalý stav. Od začátku roku se v hlavním městě dokončilo jen 3674 bytů v bytových domech, což ani zdaleka nestačí pro přirozenou obnovu bytového fondu. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) uváděl, že je nutné na trhu dodávat každý rok kolem 6000 nových bytů. Tuto hranici však bytová výstavba překonala od roku 2010 pouze jednou v roce 2016 a i tehdy to bylo jen o fous (konkrétně o 92 bytů)," upozorňuje Korec.
Nová analýza přitom říká, že vhledem k pravidelnému každoročnímu zániku části bytového fondu a očekávanému zrychlenému růstu počtu Pražanů bude potřeba dodávat na trh každý rok až 13 000 nových bytů. "To se však za posledních 20 let nepodařilo ani jednou, od roku 2006 dokonce počet dokončených nových bytů nepřesáhl desetitisícovou hranici," zdůrazňuje šéf Ekospolu.

Problém přitom podle Korce není v nedostatku projektů. "V přípravné fázi jsou jich stovky s desítkami tisíc nových bytů. Jen Ekospol nyní chystá 17 projektů se 7000 byty. Zásadní brzdou však je zablokovaný proces povolování nových staveb, který současnou tristní situaci způsobil. Není možné, aby povolování projektu s několika stovkami bytů trvalo pět a více let. Nota bene, pokud je takový záměr v souladu s platným územním plánem. Některé stavební úřady, místo aby takové projekty povolovaly bez zbytečných průtahů, často podléhají nezákonným tlakům místních samospráv a udělení souhlasu neodůvodněně oddalují," tvrdí Korec.
"Vedení Prahy by proto mělo výrazně tlačit na jednotlivé městské části, aby tolik potřebnou bytovou výstavbu, která je jedním z nejdůležitějších celoměstských zájmů, nesmyslně neblokovaly. Nebo si snad lokální politici myslí, že právo bydlet ve vlastním mají jen lidé, kteří už byty získali v minulosti?" apeluje pražský developer.

Komentáře

  1. Stavebnictví se prakticky zastavilo s Covidem a teď se jen těžko rozjíždí. Naopak fungují a prosperují služby jako servis šroubových kompresorů, které lidi využívají stále častěji. Holt nejsou finance na nové zařízení, tak se servisuje a servisuje. Ale tak ne že by to bylo vždy ke škodě. Ono občas je lepší něco poopravit, než zbytečně kupovat zbrusu novou věc. ;-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...