Přeskočit na hlavní obsah

Vánoční večírek jako odměna pracovníkům? Pro některé z nich to může být i „za trest“


Blížící se konec roku je vždycky spojen s očekáváním. Zatímco děti se těší na mikulášskou a vánoční nadílku, u zaměstnanců vnímáme spíš očekávání, jestli je zaměstnavatel za celoroční práci nějak mimořádně odmění. A stejně jako pod vánočními stromečky nalézají někteří z nás i tzv. nechtěné dárky, také mnohé firmy přistupují k odměnám na konci roku tak, že z nich pracovníci nejsou zrovna nadšeni.


K vůbec nejhorším firemním odměnám patří různé zážitkové programy – např. projížďka parníkem, kurs keramiky spojený s výrobou vánočního dárku, úniková hra, bowling nebo praktický kulinářský seminář. „Na jednom pracovišti sotva najdete stejné typy lidí. Tím hůř v celém oddělení nebo dokonce ve firmě. Zážitkový program – byť je to třeba velice atraktivní zážitek – může být pro některé zaměstnance doslova utrpením. Zatímco část z nich se třeba i baví a užívá si to, další lidé se nudí a zbytek v duchu počítá, kolik času mohl namísto toho věnovat vlastním zájmům,“ říká Klára Hnátová z personálního sektoru společnosti Ekospol a ZOO Tábor.
Další z nevhodných odměn na konci roku je možnost dát každému zaměstnanci stejný dárek. I v tomto případě platí, že zaměstnavatel se tím zcela jistě nezavděčí každému obdarovanému. Navíc to vzbuzuje vidinu protažených obličejů z dob před více než 30 lety, kdy zaměstnankyně dostávaly k Mezinárodnímu dni žen odborářský dárek. Tím zpravidla nebylo nic jiného než dárkové kazety s levnými mýdly nebo parfémy, jejichž následné užívání v rodině se muselo přetrpět.

Mezi dalšími „nechtěnými odměnami“ pro zaměstnance zmiňuje personalistka i vánoční večírky, jejichž význam zaměstnavatelé až nepochopitelně přeceňují. „Je to podobný případ jako se zážitkovými programy,“ míní Klára Hnátová. Také v tomto případě tam jde mnoho zaměstnanců jen z povinnosti a tomu potom odpovídá i úroveň zábavy.
Lepší než zážitkové programy nebo večírky pro všechny zaměstnance je odměnit jen pár vybraných, a to podle jejich pracovních výkonů v uplynulém roce. V takovém případě má zaměstnavatel velký prostor dát konkrétnímu pracovníkovi typově vhodný dárek – tedy odpovídající jeho zájmům, povaze, rodinným poměrům atd. „K této možnosti odměn sahají obvykle jen malé firmy s několika pracovníky nebo takoví zaměstnavatelé, kteří na konci roku odměňují jen skutečně ty nejlepší z nejlepších,“ vysvětluje personalistka Hnátová ze společnosti Ekospol. V tomto případě bývá zapotřebí jen zhruba desítka dárků, a proto není jejich výběr „na míru“ Pro konkrétního člověka tak složitý.

Pokud už chce zaměstnavatel své nejlepší pracovníky na konci roku odměnit, neudělá chybu, když jim dá finanční odměny. Někomu to sice může připadat fádní, ale jedině tak bude mít firma jistotu, že tím potěší úplně každého, kdo si odměny zaslouží. Jen v takovém případě se dárek nemine účinkem, protože penězi odměnění pracovníci přesně vědí, jak dárek nejlépe využít – a klidně to může být třeba i zážitek s někým z jejich blízkých, večeře v lepší restauraci nebo darované peníze jen připojí k našetřené sumě na něco dražšího, co si chtějí pořídit.
Ekospol a.s. je dlouhodobým lídrem bytové výstavby v České republice. Během 27 let na trhu úspěšně dokončil 55 velkých developerských projektů pro více než 10 000 spokojených zákazníků. Ekospol staví a prodává byty s optimálním poměrem ceny a kvality. Jako jediný z velkých developerů má všechny byty vyprodány dlouho před dokončením. Společnost Ekospol je podle magazínu Construction & Investment Journal řazena mezi 50 největších developerů střední a východní Evropy. Ekospol sponzoruje ZOO Tábor, která se zaměřuje na chov ohrožených druhů zvířat. Ta tak podpoří každý, kdo si u Ekospolu koupí byt. Společnost dlouhodobě patří mezi nejžádanější tuzemské zaměstnavatele. Nabízí nejvyšší platy v oboru stavebnictví a jedny z nejvyšších v rámci celé ČR, což potvrdil i průzkum časopisu Ekonom. Na každou uvolněnou pozici se do výběrového řízení hlásí stovky uchazečů, ročně kolem deseti tisíc lidí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž