Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví loni rostlo, dařilo se i bytové výstavbě


České stavebnictví má za sebou úspěšný rok 2019, byť na jeho konci trochu zpomalilo. Celkem ale stavební produkce v loňském roce meziročně vzrostla o 2,3 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). O jedno procento stoupl počet zaměstnanců v oboru a jejich plat se zvýšil o 6,1 procenta. Počet stavebních zakázek uzavřených velkými firmami klesl o 5,2 procenta na 60 763, jejich hodnota však vzrostla o 5,3 procenta na 248,5 miliardy korun. Dalších 19,4 tisíce zakázek za celkem 168,4 miliardy korun měly firmy uzavřeny ke konci roku 2019.

Počet uzavřených stavebních zakázek ke konci roku je o 5,2 procenta vyšší než o rok dříve. "Začátek roku tak pro stavebnictví bude znamenat pokračování růstu, i vzhledem k zatím spíše mírné zimě přející stavebním pracím. Dá se tedy očekávat, že mírný růst sektoru bude pokračovat i v prvních měsících letošního roku," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Výrazně se loni zlepšila také bytová výstavba, když stavební firmy v celém Česku dokončily celkem 36 422 nových bytů. To představuje meziroční nárůst o 7,6 procenta. Hodně se zlepšila i Praha, kde loni vyrostlo hned 6002 nových bytů, což je o 1784 více než před rokem. První místo však udržel Středočeský kraj, kde firmy postavily celkem 7035 nových bytů.

"Pozitivní čísla se i přes zablokovaný proces povolování nových staveb dají očekávat i letos. Stavební firmy totiž loni zahájily stavbu 38 677 nových bytů, tedy o 16,8 procenta více než v roce 2018. Výrazný nárůst zaznamenalo hlavní město, kde ČSÚ spočítal celkem 5882 nově zahájených bytů. To je 2330 bytů více než v roce 2018 a zároveň nejlepší výsledek od roku 2008, kdy se v hlavním městě začalo stavět rovnou 6320 nových bytů," vypočítává Korec a dodává, že jen o jediný byt více (5883) se začal stavět ve Středočeském kraji.
Tyto zdánlivě dobré zprávy však podle Korce neznamenají, že by se začalo blýskat na lepší časy. "Dostupnost bydlení se příliš nezmění, protože k zásadním změnám nedošlo. Povolovací proces je pořád extrémně složitý a povolení středně velkého rezidenčního projektu stále trvá pět a více let. Spíše než o současném stavu tak aktuální statistiky odráží to, že se firmám loni podařilo konečně získat všechna povolení na projekty, které často do povolovacího procesu poslaly už po minulé ekonomické krizi. Teprve s výrazným odstupem úspěšně završily stavební řízení a mohly zahájit stavbu," zdůrazňuje pražský developer.
Také v tomto roce bude prý více záležet na tom, jaké konkrétní rezidenční projekty se developerům podaří protáhnout nástrahami povolovacího procesu, než na vývoji ekonomiky či poptávky. "I jeden velký projekt se stovkami bytů tak může celkovými statistikami významně zamávat. Takových je v povolovacím procesu mnoho a vzhledem k propadu bytové výstavby v minulých letech, kdy se často začalo v hlavním městě stavět jen kolem pouhých dvou tisíc nových bytů ročně, by jejich rychlé povolení bylo více než potřeba. Praha novou bytovou výstavbu nutně potřebuje," říká šéf Ekospolu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...
Okomentovat
Další informace