Přeskočit na hlavní obsah

Ve středních Čechách se začalo stavět nejvíce rodinných domů, v Praze dominuje výstavba bytových projektů


Statistiky zahájených bytů potvrzují dlouhodobý trend, že lidé mimo hlavní město preferují k bydlení hlavně vlastní rodinné domy. Z 5883 vloni zahájených nových bytů ve Středočeském kraji jich 5179 bylo právě v rodinných domech a jen 663 začaly firmy stavět v rámci bytového domu. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Podobně je to i ve všech ostatních krajích s výjimkou Karlovarského, kde se bytové i rodinné domy na nově zahájené výstavbě podílí takřka stejně (357 zahájených nových bytů v rodinných domech a 336 zahájených nových bytů v bytových domech). Naopak v Praze jednoznačně dominuje výstavba bytových komplexů s 5429 zahájenými novými byty. Jen 355 nových bytů začaly firmy v hlavním městě stavět v rodinném domě.
„Stále zde hraje roli to, že stavba rodinného domu i s pozemkem vyjde v regionech levněji, než pořízení vlastního bytu v hlavním městě. Rozsáhlejší výstavbě ve Středočeském kraji nahrává hlavně přetrvávající nedostatek dostupných bytů na pražském trhu. Za hranice města více míří i lidé, kteří v něm zůstávají zaměstnaní. Kvůli tomu, že v probraných cenících pražských developerů nenalezli pro ně vhodný byt, musí se spokojit s bydlením dále od práce a každodenním dojížděním. Vrací se tak, byť z jiného důvodu, vlna suburbanizace z devadesátých let minulého století, kdy lidé ve velkém utíkali do satelitních městeček v okolí větších aglomerací,“ říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Nejvíce nových bytů, celkem 5882 se loni začalo stavět ve Středočeském kraji. Jen o jediný nový byt méně zahájily firmy v Praze, třetí se 4162 zahájenými byty skončil Jihomoravský kraj. Dvoutisícovou hranici pak překonal už jen jeden kraj – Moravskoslezský (2737 zahájených bytů). Naopak nejmenší bytová výstavba tradičně zůstává na Karlovarsku (694 zahájených bytů) a Ústecku (927 zahájených bytů).

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...
Okomentovat
Další informace