Přeskočit na hlavní obsah

Ve středních Čechách se začalo stavět nejvíce rodinných domů, v Praze dominuje výstavba bytových projektů


Statistiky zahájených bytů potvrzují dlouhodobý trend, že lidé mimo hlavní město preferují k bydlení hlavně vlastní rodinné domy. Z 5883 vloni zahájených nových bytů ve Středočeském kraji jich 5179 bylo právě v rodinných domech a jen 663 začaly firmy stavět v rámci bytového domu. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Podobně je to i ve všech ostatních krajích s výjimkou Karlovarského, kde se bytové i rodinné domy na nově zahájené výstavbě podílí takřka stejně (357 zahájených nových bytů v rodinných domech a 336 zahájených nových bytů v bytových domech). Naopak v Praze jednoznačně dominuje výstavba bytových komplexů s 5429 zahájenými novými byty. Jen 355 nových bytů začaly firmy v hlavním městě stavět v rodinném domě.
„Stále zde hraje roli to, že stavba rodinného domu i s pozemkem vyjde v regionech levněji, než pořízení vlastního bytu v hlavním městě. Rozsáhlejší výstavbě ve Středočeském kraji nahrává hlavně přetrvávající nedostatek dostupných bytů na pražském trhu. Za hranice města více míří i lidé, kteří v něm zůstávají zaměstnaní. Kvůli tomu, že v probraných cenících pražských developerů nenalezli pro ně vhodný byt, musí se spokojit s bydlením dále od práce a každodenním dojížděním. Vrací se tak, byť z jiného důvodu, vlna suburbanizace z devadesátých let minulého století, kdy lidé ve velkém utíkali do satelitních městeček v okolí větších aglomerací,“ říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Nejvíce nových bytů, celkem 5882 se loni začalo stavět ve Středočeském kraji. Jen o jediný nový byt méně zahájily firmy v Praze, třetí se 4162 zahájenými byty skončil Jihomoravský kraj. Dvoutisícovou hranici pak překonal už jen jeden kraj – Moravskoslezský (2737 zahájených bytů). Naopak nejmenší bytová výstavba tradičně zůstává na Karlovarsku (694 zahájených bytů) a Ústecku (927 zahájených bytů).

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž