Přeskočit na hlavní obsah

Nové byty v Praze na konci čtvrtletí zdražily o 8,5 procenta, cenový růst nejspíše končí


Růst cen nových bytů v Praze neskončil ani na začátku letošního roku. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci března vzrostla na 105 724 korun, což představuje meziroční nárůst o 8,5 procenta. Za průměrný 55metrový byt zájemce nyní zaplatí 5,81 milionu korun, což je o 120 tisíc korun více než na konci loňského roku a dokonce o 450 tisíc korun více než před rokem. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už více než 13 let.


Růst cen způsobilo několik dražších projektů zařazených do prodeje v prvních dvou měsících letošního roku. Poptávka po nových bytech byla i na začátku roku výrazně vyšší než nabídka. Ta byla stále nedostatečná kvůli zablokovanému procesu povolování nových staveb a vyčerpané zásobě nových pozemků,“ říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Analýza Ekospolu se týká pouze cen samotného bytu a nezahrnuje příplatky za sklep a garážové stání. Zájemce o nový byt tak většinou zaplatí ještě více, protože tyto položky bývají povinnou součástí koupě. Developeři je však v cenících zpravidla evidují zvlášť. Do výpočtu jsou zahrnuty pouze byty v nově postavených projektech, nabídka z rekonstruovaných domů se do analýzy nepromítá. Nejde totiž o nové byty, byť je tak někteří prodejci nazývají. Jejich cena bývá vyšší, proto by i celkový průměr o něco vzrostl.


Nedostatek stavebních pozemků i komplikované povolování nových staveb bude pokračovat i v tomto roce. Nedá se proto čekat, že by nové byty, které už jsou na trhu, zlevnily. A to ani přes zásadní dopad koronavirové krize na celou ekonomiku. „Pokud jde o ceny bytů, tak ty, které už jsou na trhu, v kratším horizontu jen velmi těžko zlevní. Jsou totiž postavené za velmi vysoké náklady a žádná firma nebude chtít jít do ztráty. Lze proto očekávat, že ceny bytů budou stagnovat, nedojde k jejich poklesu ani růstu. Rezidenční trh se ale v důsledku propadu ekonomiky může zcela zabrzdit. Zcela se vyprodají jen byty s rozumnou cenou do 95 tisíc korun za metr čtvereční a předražené byty s cenou vyšší než 120 tisíc korun za metr čtvereční, které nemají vlastnosti luxusních bytů, zůstanou dlouhodobě neprodejné,“ očekává developer Korec.

V podrobných statistikách se bude muset lépe odlišovat průměrná cena nabízených bytů a těch prodaných. „Lze očekávat, že rozdíl mezi těmito údaji se bude neustále zvyšovat, protože v cenících zůstanou nejdražší byty, které nebude trh stejně jako po zatím poslední krizi v letech 2008 až 2012 akceptovat. Naopak obrovská poptávka bude po těch cenově nejdostupnějších bytech, které z nabídky velmi rychle zmizí,“ zdůrazňuje developer Korec.

V tuto chvíli, kdy ještě není zcela jasné, jak dlouho bude koronavirová pandemie trvat, je velmi těžké předpovídat budoucí ekonomický vývoj. „Nicméně už nyní je zcela jasné, že přijde recese, která zasáhne velké množství firem napříč obory. Otázkou pouze je, jak hluboká bude a zda se nepřeklopí do dlouhé krize. Stejně tak je jasné, že propadne i realitní trh. Jen teď ještě nevíme, jak hluboký pád to bude. Lze očekávat podobnou situaci, jako v letech 2008 až 2012, kdy trh akceptoval jen byty za velmi přijatelné ceny. Drahé byty nebude prakticky možné prodat,“ nastiňuje další vývoj Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...