Přeskočit na hlavní obsah

V Praze dominuje výstavba bytových domů, v ostatních krajích preferují rodinné domy


Hlavní město už dávno přišlo o svou pozici lídra bytové výstavby v Česku, přesto v jednom ohledu i nadále dominuje. S přehledem nejvíce nových bytů se zde staví v rámci větších bytových domů, zatímco v ostatních krajích lidé preferují rodinné domy. Vysvětlení je podle generálního ředitele a předsedy představenstva developerské společnosti Ekospol Evžena Korce jednoduché: "Získat pozemek vhodný pro stavbu rodinného domu v Praze není vůbec lehké, většina stavebních parcel je připravená pro větší rezidenční výstavbu. V bytovém domě s více byty se také lépe rozloží vysoké náklady na pořízení pozemku, které jsou v hlavním městě výrazně dražší než v regionech," říká Korec.

Stavební firmy začaly v Praze v letošním prvním čtvrtletí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavět celkem 1202 nových bytů, z čehož 1092 připadalo na bytové domy. Jen 103 bytů začalo vznikat v rodinném domě. Více bytů v bytových domech letos začaly firmy stavět už jen v Plzeňském kraji (358 nových bytů v rámci bytových domů oproti 330 nových bytů v rodinných domech) a Libereckém kraji (145 nových bytů v rámci bytových domů oproti 123 nových bytů v rodinných domech). "V Plzni je to dáno aktivitou developerských firem, které dříve působily převážně na pražském trhu, Libereckou statistiku pak ovlivňuje intenzivnější výstavba vyhledávaných apartmánových domů," vysvětluje developer.
Ve všech ostatních krajích lidé preferují rodinné domy, nejvíc je to vidět hned v okolí Prahy ve Středočeském kraji. Zde z 1352 nově zahájených bytů bylo hned 1252 v rodinných domech. Jen 95 pak připadá na bytový dům. "Levnější pozemky ve středočeských obcích a často dobrá dopravní dostupnost do Prahy vede mnoho lidí k tomu, že dají přednost rodinnému domu za hranicemi hlavního města před pořízením bytu na některé z pražských adres," uvádí šéf Ekospolu.
Domácnosti se k úprku do středních Čech podle Korce neodhodlají jenom kvůli honbě za levnějším bydlením, ale často i z nouze. "Nabídka pražských developerů je totiž už několik let kvůli zablokovanému procesu povolování nových staveb a neaktualizovanému územnímu plánu velmi prořídlá a nové byty se na trh dostávají jen velmi obtížně. I proto Středočeský kraj v bytové výstavbě už dávno předstihl dlouholetého dominanta Prahu. Pokud se přístup k nové výstavbě v hlavním městě nezmění a úřední administrativa při stavebním řízení se výrazně neurychlí, tak tento pro Prahu nelichotivý stav bude trvat ještě hodně dlouho," uzavírá Korec.




Zahájené nové byty v jednotlivých krajích
Kraj
Rodinné domy
Bytové domy
Celkem
Praha
103
1092
1202
Středočeský
1252
95
1352
Jihočeský
322
52
383
Plzeňský
330
358
688
Karlovarský
91
8
99
Ústecký
222
79
304
Liberecký
123
145
274
Královéhradecký
216
32
250
Pardubický
306
176
483
Vysočina
322
22
344
Jihomoravský
700
508
1218
Olomoucký
226
61
293
Zlínský
243
215
458
Moravskoslezský
420
87
509
Zdroj: ČSÚ/Ekospol
Za 1. čtvrtletí 2020

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...
Okomentovat
Další informace