Přeskočit na hlavní obsah

Zrušení daně z nabytí nemovitosti je správné rozhodnutí, kupující za nemovitost ušetří stovky tisíc


Stovky tisíc korun mohou ušetřit lidé kupující starší nemovitost. Vláda totiž ve čtvrtek schválila dlouho avizované zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti. Ministryně financí o tomto kroku mluvila už před měsícem, potenciální kupci proto čekali na definitivní potvrzení záměru. Realitní trh tak byl několik týdnů uměle paralyzován. Opatření má zpětnou účinnost a týká se už všech nemovitostních transakcí, u kterých byl dokončen vklad na katastr během prosince 2019 a později. Původní lhůta pro podání přiznání a zaplacení této daně byla do 31. března, ministryně financí ji však prodloužila až do 31. srpna. Pokud už někdo tuto daň letos zaplatil, stát mu peníze vrátí. Návrh ještě musí schválit poslanci a senátoři.


"Toto rozhodnutí vlády vítám, za zrušení této daně bojuji už hodně dlouho. Považuji ji totiž za nesmyslnou. Kupující nyní ušetří až stovky tisíc korun, což by mohlo pomoci rozhýbat zamrznutý realitní trh. Jakékoliv opatření, které zvýší dostupnost vlastního bydlení, je prospěšné. Zvlášť v okamžiku, kdy lze čekat dlouhou recesi a výrazný propad celého realitního trhu," reaguje na vládní návrh generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a upozorňuje, že nejde o první snahu zákonodárců tuto daň zrušit. Poměrně nedávno to navrhovali někteří senátoři a jen pár měsíců uplynulo od doby, kdy zrušení daně z nemovitosti představilo jako jeden z kroků boje proti nedostupnému bydlení vedení hlavního města Prahy.

Senátoři dokonce mluvili o tom, že je tato daň nemorální. "S tímto názorem souhlasím. Zcela špatně je daň z nabytí nemovitosti ze samé podstaty. U jiného typu zboží daň z nabytí neplatíme. Daň z nabytí nemovitosti je stejně nesmyslná, jako by byla daň z nabytí rohlíku, mýdla či masa. Člověk musí státu odvádět speciální poplatek jen za to, že si kupuje nemovitost. Navíc se to týká jen starších nemovitostí, novostavby jsou od této daně osvobozeny. Navíc kupující za nemovitost platí už jednou zdaněnými penězi, proto je další speciální daň na tuto transakci jasným případem vícenásobného zdanění," říká pražský developer.

"Tato daň navíc výrazně zatěžuje zájemce o nemovitost. V případě bytu či domu za pět milionů korun musí státu odvést 200 tisíc korun. Ty přitom musí nalézt ve vlastní kapse, protože na tuto částku nelze čerpat hypotéku. Stát přitom z této daně výrazné výnosy nemá. Předloni vybral 13,6 miliardy korun a v roce 2018 pak 12,5 miliardy korun. Otázkou zůstává, kolik peněz na její výběr vynaložil. I kdyby to byla nula, což zcela jistě není, jsou zisky státu z této daně v porovnání s ostatními příjmy zanedbatelné. Nemluvě o tom, že výběr komplikují četné výjimky, protože spousta typů nemovitostí je od odvodu daně z nabytí osvobozena. Jsem proto velmi rád, že tato daň z našeho daňového systému jednou pro vždy zmizí," uzavírá šéf Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...