Přeskočit na hlavní obsah

Korec z Ekospolu: Zrušení daně z nabytí nemovitosti vítám, kupující bytu či domu ušetří až stovky tisíc korun


Stovky tisíc korun ušetří lidé, kteří si pořizují vlastní nemovitost. Drtivá většina poslanců dnes hlasovala pro zrušení daně z nabytí nemovitosti, která činí čtyři procenta z kupní ceny. U bytu či domu za pět milionů korun tak kupující ušetří příjemných 200 tisíc korun. Opatření má zpětnou účinnost a týká se už všech nemovitostních transakcí, u kterých byl dokončen vklad do katastru během prosince 2019 a později. Dobrou zprávou je také to, že se zároveň neruší daňové odpočty úroků u hypoték, jak původně vláda navrhovala. Zákon nyní musí schválit ještě senátoři a svým podpisem stvrdit i prezident.

"Daň z nabytí nemovitosti považuji za nesmyslnou a dlouhodobě za její zrušení bojuji. Už dlouho poukazuji na její nadbytečnost. Jsem rád, že po opakovaných snahách o její zrušení to tentokrát vyšlo. A doufám, že i senátoři budou mít stejný názor a pošlou tuto daň do historických právních análů. Ostatně už před časem někteří členové horní komory parlamentu mluvili o tom, že je tato daň nemorální," reaguje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a dodává, že s tímto názorem souhlasí.
"Zcela špatně je daň z nabytí nemovitosti ze samé podstaty. Jasněji je to vidět, pokud nemovitost zaměníme jakýmkoliv jiným zbožím. Co byste říkali tomu, kdyby stát vybíral daň z nabytí auta? Možná nic, protože i auto běžná domácnost pořizuje jen jednou za dlouhý čas. Tak jinak. Chtělo by se vám pravidelně odvádět státu nad rámec DPH další část z ceny pečiva, drogerie či jídla jako speciální daň? Jen za to, že si toto zboží kupujete. Daň z nabytí nemovitosti je stejně nesmyslná, jako by byla daň z nabytí rohlíku, mýdla či masa. Člověk je v podstatě pokutován za to, že si pořizuje nemovitost. A to už vůbec nemluvím o tom, že ji kupující platí už jednou zdaněnými penězi. Příklad vícenásobného zdanění jako vyšitý," tvrdí pražský developer.
"Tato daň navíc výrazně zatěžuje zájemce o nemovitost. V případě bytu či domu za pět milionů korun musí státu odvést 200 tisíc korun. Ty přitom musí nalézt ve vlastní kapse, protože na tuto částku nelze čerpat hypotéku. Pokud vezmeme v potaz závazné doporučení ČNB, že by výše hypotéky neměla přesáhnout 80 procent hodnoty pořizované nemovitosti, musí kupující ze svého zaplatit s daní minimálně 24 procent. To u zmiňovaného pětimilionového bytu či domu představuje poměrně vysokou částku 1,2 milionu korun," vypočítává šéf Ekospolu.
Stát přitom z této daně výrazné výnosy nemá. Předloni vybral 13,6 miliardy korun a v roce 2017 pak 12,5 miliardy korun. "Otázkou zůstává, kolik peněz na její výběr vynaložil. I kdyby to byla nula, což zcela jistě není, jsou zisky státu z této daně v porovnání s ostatními příjmy zanedbatelné. Nemluvě o tom, že výběr komplikují četné výjimky, protože spousta typů nemovitostí je od odvodu daně z nabytí osvobozena. Jsem proto velmi rád, že tato daň z našeho daňového systému jednou pro vždy zmizí," dodává Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...