Přeskočit na hlavní obsah

Nové byty v Praze v prvním pololetí zdražily o devět procent, cenový růst ale brzdí


Růst cen nových bytů v Praze pokračuje i v letošním roce. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci června vzrostla na 106 575 korun, což představuje meziroční nárůst o devět procent (8,93 %). Za průměrný 55metrový byt zájemce nyní zaplatí 5,86 milionu korun. To je o 480 tisíc korun více než před rokem. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už více než 13 let.

Zdražování nových bytů ale zpomaluje. V porovnání s prvním čtvrtletím letošního roku ceny nabízených nových bytů na konci prvního pololetí vzrostly jen o 0,8 procenta, což u vzorového 55metrového bytu představuje zdražení o 50 tisíc korun.
O něco více vzrostla průměrná cena prodaného bytu, která se na konci letošního června dostala na 104 305 korun za metr čtvereční. To ve srovnání se stejným obdobím loňského roku představuje nárůst o 10,64 procenta. „Rozdíl mezi cenou prodaného a nabízeného bytu způsobuje to, že z ceníků developerů vždy nejrychleji zmizí ty nejlevnější byty a zůstanou ty dražší. Tento trend se vzhledem k ekonomické situaci po koronavirovém útlumu bude v následujících čtvrtletích ještě prohlubovat a rozdíl mezi cenou prodaného a nabízeného bytu se ještě zvýrazní,“ odhaduje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Průměrné ceny prodaných nových bytů by tak v budoucnu mohly nepatrně klesnout, protože trh bude stejně jako po minulé ekonomické krizi akceptovat pouze cenově dostupné byty s cenovkou do 95 tisíc korun za metr čtvereční. „Naopak předražené rádobyluxusní byty s cenou přesahující 120 tisíc korun za metr čtvereční zůstanou dlouhodobě neprodejné. Tyto nechtěné ležáky tak budou nadále udržovat průměrnou cenu nabízených bytů relativně vysoko. Tím zkreslí cenou cenovou statistiku. Podstatná bude pouze ta týkající se reálně prodaných bytů. Jedině ta ukáže pravdivý cenový vývoj na realitním trhu,“ upozorňuje Korec.
Jakákoliv cenová prognóza je ale v tuto chvíli velmi nejistá. „Není totiž známo, co s celou ekonomikou udělá očekávaný konec státní podpory. Zásadní vliv by mohl mít také příchod druhé vlny koronaviru a s tím spojená další omezení. Nejistota spojená s obavou o práci společně s mnohem opatrnějším přístupem bank k poskytování hypoték by mohly tlačit na zlevňování bytů. Na druhou stranu povolovací proces se zatím nezrychlil, a tak i nadále na trhu přetrvává velký nedostatek dostupných bytů. To by společně se stále vysokými cenami stavebních prací a materiálu mohlo kompenzovat negativní vlivy a držet ceny nových bytů na stále stejné úrovni,“ soudí Korec.

Analýza Ekospolu se týká pouze cen samotného bytu a nezahrnuje příplatky za sklep a garážové stání. Zájemce o nový byt tak většinou zaplatí ještě více, protože tyto položky bývají povinnou součástí koupě. Developeři je však v cenících zpravidla evidují zvlášť. Do výpočtu jsou zahrnuty pouze byty v nově postavených projektech, nabídka z rekonstruovaných domů se do analýzy nepromítá. Nejde totiž o nové byty, byť je tak někteří prodejci nazývají. Jejich cena bývá vyšší, proto by i celkový průměr o něco vzrostl.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž