Přeskočit na hlavní obsah

Nové byty v Praze v prvním pololetí zdražily o devět procent, cenový růst ale brzdí


Růst cen nových bytů v Praze pokračuje i v letošním roce. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci června vzrostla na 106 575 korun, což představuje meziroční nárůst o devět procent (8,93 %). Za průměrný 55metrový byt zájemce nyní zaplatí 5,86 milionu korun. To je o 480 tisíc korun více než před rokem. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už více než 13 let.

Zdražování nových bytů ale zpomaluje. V porovnání s prvním čtvrtletím letošního roku ceny nabízených nových bytů na konci prvního pololetí vzrostly jen o 0,8 procenta, což u vzorového 55metrového bytu představuje zdražení o 50 tisíc korun.
O něco více vzrostla průměrná cena prodaného bytu, která se na konci letošního června dostala na 104 305 korun za metr čtvereční. To ve srovnání se stejným obdobím loňského roku představuje nárůst o 10,64 procenta. „Rozdíl mezi cenou prodaného a nabízeného bytu způsobuje to, že z ceníků developerů vždy nejrychleji zmizí ty nejlevnější byty a zůstanou ty dražší. Tento trend se vzhledem k ekonomické situaci po koronavirovém útlumu bude v následujících čtvrtletích ještě prohlubovat a rozdíl mezi cenou prodaného a nabízeného bytu se ještě zvýrazní,“ odhaduje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Průměrné ceny prodaných nových bytů by tak v budoucnu mohly nepatrně klesnout, protože trh bude stejně jako po minulé ekonomické krizi akceptovat pouze cenově dostupné byty s cenovkou do 95 tisíc korun za metr čtvereční. „Naopak předražené rádobyluxusní byty s cenou přesahující 120 tisíc korun za metr čtvereční zůstanou dlouhodobě neprodejné. Tyto nechtěné ležáky tak budou nadále udržovat průměrnou cenu nabízených bytů relativně vysoko. Tím zkreslí cenou cenovou statistiku. Podstatná bude pouze ta týkající se reálně prodaných bytů. Jedině ta ukáže pravdivý cenový vývoj na realitním trhu,“ upozorňuje Korec.
Jakákoliv cenová prognóza je ale v tuto chvíli velmi nejistá. „Není totiž známo, co s celou ekonomikou udělá očekávaný konec státní podpory. Zásadní vliv by mohl mít také příchod druhé vlny koronaviru a s tím spojená další omezení. Nejistota spojená s obavou o práci společně s mnohem opatrnějším přístupem bank k poskytování hypoték by mohly tlačit na zlevňování bytů. Na druhou stranu povolovací proces se zatím nezrychlil, a tak i nadále na trhu přetrvává velký nedostatek dostupných bytů. To by společně se stále vysokými cenami stavebních prací a materiálu mohlo kompenzovat negativní vlivy a držet ceny nových bytů na stále stejné úrovni,“ soudí Korec.

Analýza Ekospolu se týká pouze cen samotného bytu a nezahrnuje příplatky za sklep a garážové stání. Zájemce o nový byt tak většinou zaplatí ještě více, protože tyto položky bývají povinnou součástí koupě. Developeři je však v cenících zpravidla evidují zvlášť. Do výpočtu jsou zahrnuty pouze byty v nově postavených projektech, nabídka z rekonstruovaných domů se do analýzy nepromítá. Nejde totiž o nové byty, byť je tak někteří prodejci nazývají. Jejich cena bývá vyšší, proto by i celkový průměr o něco vzrostl.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...