Přeskočit na hlavní obsah

Nové byty se v Praze staví v bytových domech, v krajích dominuje výstavba rodinných domů

 

Střední Čechy v posledních letech převzaly post lídra bytové výstavby, když předstihly dříve nedosažitelnou Prahu. Hlavní město však trpí extrémně pomalým povolováním nových staveb a kvůli zastaralému územnímu plánu také nedostatkem pozemků vhodných k rezidenční výstavbě, proto o svou první příčku přišlo. V jednom ohledu však Praha stále dominuje – zdaleka nejvíce nových bytů zde vzniká v rámci větších bytových domů. Naopak v ostatních krajích dominuje výstavba rodinných domů.


Stavební firmy začaly v Praze v rámci nových projektů v letošním prvním pololetí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavět celkem 2553 nových bytů, z čehož 2348 připadalo na bytové domy. Jen 198 bytů začalo vznikat v rodinném domě. Ve všech ostatních krajích je to přesně opačně – lidé tam preferují rodinné domy.

Naprosto evidentní je to právě ve Středočeském kraji, kde se letos začalo stavět 2719 nových bytů. Hned 2437 z nich vzniká v rámci rodinného domu a jen 271 bytů je součástí nějakého bytového domu. Podobně velký nepoměr je také například v Moravskoslezském kraji (949 zahájených bytů v rodinných domech oproti 165 v bytových domech), Jihočeském kraji (664 zahájených bytů v rodinných domech oproti 133 v bytových domech) či Královéhradeckém kraji (638 zahájených bytů v rodinných domech oproti 67 v bytových domech). Pouze na Plzeňsku je tento poměr poměrně vyrovnaný (666 zahájených bytů v rodinných domech oproti 541 v bytových domech).

Stejné je to také u dokončených bytů. V hlavním městě převažuje výstavba bytových domů, kde letos firmy dokončily stavbu 1827 bytů. V rodinných domech letos skončila stavba 312 nových bytů. Naopak ve středních Čechách i v této statistice dominují rodinné domy s 2348 dokončenými byty oproti 430 bytům dokončených v bytových projektech. Podobné či o něco menší rozdíly jsou také v ostatních krajích s výjimkou Olomouckého kraje, kde je to vyrovnané. Letos tam v nových rodinných domech dokončilo 548 bytů, zatímco na bytové domy připadá 537 dokončených bytů. Tedy jen o jedenáct méně.

"Důvod je zřejmý – ceny pozemků. Zatímco v hlavním městě jsou velmi vysoké a jsou tak kvůli rozložení nákladů na jejich pořízení vhodné spíše pro výstavbu velkého množství bytů, v krajích naopak cena pozemků z nákladů na výstavbu ukrojí mnohem menší podíl. Nehledě na to, že stále existuje mnoho obcí, které lákají nové obyvatele zvýhodněnými cenami stavebních parcel, výjimkou nejsou ani symbolické ceny typu jedna koruna za metr čtvereční. Zásadní jsou také územní plány obcí, které v menších sídlech často výstavbu větších bytových domů vůbec nepovolují. I proto bude i nadále nejvíce nových bytových domů vznikat v Praze a velkých krajských městech," komentuje to generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

 

 

Zahájené nové byty v jednotlivých krajích

Kraj

Rodinné domy

Bytové domy

Celkem

Praha

198

2348

2553

Středočeský

2437

271

2719

Jihočeský

664

133

831

Plzeňský

666

541

1210

Karlovarský

185

114

300

Ústecký

477

97

580

Liberecký

346

227

579

Královéhradecký

638

67

708

Pardubický

617

191

809

Vysočina

597

86

685

Jihomoravský

1415

759

2298

Olomoucký

538

210

755

Zlínský

519

288

809

Moravskoslezský

949

165

1120

Zdroj: ČSÚ

Za 1. pololetí 2020, pouze nová výstavba

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...