Přeskočit na hlavní obsah

Zbrklé rozvolňování povede k nárůstu mrtvých, varuje molekulární biolog z Ekospolu

Předseda představenstva a generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec je vystudovaný molekulární biolog a genetik, spoluautor 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než 20 vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech. Kromě developerské činnosti také vede ZOO Tábor, kterou v roce 2015 zachránil z insolvence.


Níže je jeho komentář k aktuálnímu rozvolňování protikoronavirových opatření:

Vláda představila nový mechanizmus uvolňování restrikcí nazývaný PES (Protiepidemický systém ČR). Ten je založený na výpočtu indexu rizika kalkulovaného z dosud známých parametrů epidemie COVID-19 a určuje, jaká opatření za jakého konkrétního stavu se uvolní.

Musím ale varovat před bezhlavou aplikací a neuváženým rozvolňováním pravidel. Možná to bude ode mě znít trochu paradoxně, protože i naši firmu Ekospol současná omezení zásadně zasáhla. A to už ani nemluvím o táborské zoologické zahradě, která kvůli dvojímu nucenému uzavření pro veřejnost sčítá milionové ztráty. K problematice se ale nyní vyjadřuji hlavně jako vystudovaný molekulární biolog a genetik a dlouhodobý vědecký pracovník Ústavu molekulární genetiky Československé akademie věd, kde jsem se podílel na vývoji diagnostik a vakcín.

Myslím, že některé parametry v PES by měly být zásadní a nepřekročitelné. Nemělo by se stát, že zlepšení mnoha méně vyznamných ukazatelů by převážilo stagnaci či zhoršování jediného, byť zásadního ukazatele. Tím zásadním ukazatelem míním počet nově nakažených za den. Toto číslo ovlivňuje, kolik lidí zemře. Jestliže se nyní pohybujeme kolem 3000 nově odhalených případů denně, při dvouprocentní smrtnosti to znamená, že zemře ccca 60 lidí. Pokud nyní začneme rozvolňovat, začne se zvedat i počet nakažených a tím pádem i mrtvých.

Není to vůbec planá hrozba. Koronavirus zvyšuje počet mrtvých, a to nejspíš výrazně více, než se dosud uvádělo. Jasně to dokazují aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) zveřejněná tento týden v úterý. Z nich vyplývá, že letos v říjnu počet zemřelých v Česku výrazně vzrostl. Jen ve 42. týdnu tohoto roku zemřelo podle ČSÚ 2892 lidí. To je přesně o 819 úmrtí více, než je průměr předchozích čtyř let. Jde tak o nárůst o takřka 40 procent. Ministerstvo zdravotnictví přitom až dosud uvádělo, že ve 42. týdnu kvůli COVID-19 zemřelo 485 lidí. To je o něco více než polovina nárůstu uváděného ČSÚ. Je tedy možné, že v souvislosti s koronavirem zemřel takřka dvojnásobný počet lidí, než se dosud uvádělo. U řady zemřelých pravděpodobně nebyl virus ani vyšetřován.

Tato zatím poslední data ČSÚ navíc neukazují ten nejhorší stav. Týkají se totiž doby, kdy byl počet úmrtí teprve v polovině svého růstu. Průměr úmrtí se za tento 42. týden dostal k 69 za den, zatímco listopadový vrchol křivky ukazoval 213 úmrtí denně. Z tohoto pohledu byl zatím podle ministerstva zdravotnictví nejhorší 45. týden s 1479 mrtvými v důsledku COVID-19. Reálný nárůst mrtvých však bude nejspíš ještě vyšší, jak ukazuje rozdíl mezi daty ministerstva zdravotnictví a údaji ČSÚ za 42. týden. Odlišné údaje jsou jednoduše vysvětlitelné – skutečně nakažených nejspíš bude mnohem více, než kolik jich zachytí testy. Je jen otázkou, jak velká tahle skupina nezachycených nakažených je. Z dat ČSÚ nepřímo vyplývá, že by jich mohlo být jednou tolik, než kolik je oficiálně potvrzeno.

I proto musím důrazně varovat před bezhlavým uvolňováním současných omezení. Jakékoliv rozvolňování bude jen za cenu většího počtu zemřelých. Ideální by bylo počkat, až počet nově nakažených klesne pod hranici 500 denně. Teprve potom se můžeme pomalu vracet k normálu. Spěchat se v tomto případě rozhodně nevyplatí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...