Přeskočit na hlavní obsah

Lhát v životopise? V žádném případě!

 

Životopis už nejméně jednou v životě psal snad každý. Přesto v něm lidé podle zkušeností personalistů stále dělají chyby. Nevhodná struktura, chybějící informace nebo hloupý překlep vám pak můžou zavřít dveře do vysněné firmy, ještě než vůbec dojde na pohovor. Co by tedy nemělo v žádném životopise rozhodně chybět?



„Bude to znít banálně, ale rozhodně nezapomínejte napsat do životopisu celé své jméno a kontaktní údaje. Asi byste byli překvapeni, jak často nám přichází anonymní životopisy bez telefonních čísel. Rozhodně také doporučuji životopis doplnit fotkou, samozřejmě profesionální. Naprosto nevhodné fotky jsou fotky v plavkách z dovolených nebo ze společného posezení s přáteli u piva. Na druhou stranu pokud se k nám hlásí někdo na pozici ošetřovatele do zoo a je na fotografii se zvířetem, není na tom nic špatného,“ říká personální ředitel společnosti Ekospol a ZOO Tábor Jan Zipser.

Hlavní náplň životopisu tvoří informace o dosaženém vzdělání a pracovních zkušenostech. Ty by měly být relevantní k dané pozici a seřazeny podle aktuálnosti od té nejnovější. Čerstvý absolvent, který má jen málo pracovních zkušeností, by na první místo měl dát dosažené vzdělání a až po něm práce, kterým se věnoval při studiu. Na druhou stranu někdo, kdo je v branži deset let by měl začít se svými pracovními zkušenostmi a stručným popisem co která z nich obnášela.

Životopis by měl být na první pohled přehledný a stručný, více než dvě strany není třeba. „Denně probíráme desítky životopisů, důležitá je pro nás tedy přehlednost každého z nich. Formální podoba záleží na pozici, o kterou se zájemce uchází. Od těch kreativních se očekává i kreativní zpracování životopisu, nic by se ale nemělo přehánět. Ani standardizované formuláře bez jakékoliv vlastní úpravy nepůsobí dobrým dojmem. Čemu je třeba se v každém případě vyvarovat, jsou gramatické chyby a překlepy. Před odesláním si životopis přečtěte raději hned několikrát a klidně požádejte o kontrolu i někoho dalšího,“ radí Zipser.

Každý chce samozřejmě působit tím nejlepším dojmem, lhaní se ale rozhodně nevyplácí. „Uchazeče o práci v naší společnosti si důkladně prověřujeme. Kromě ověřování referencí je dnes již součástí běžné praxe srovnávání informací z životopisu se sociálními sítěmi. Nejednu se nám stalo, že se informace poměrně zásadně lišily. Pokud takto usvědčíme člověka ze lži, není pro něj v naší společnosti místo a to ani v budoucnu. Obecně je třeba si dávat pozor na to, co o sobě uveřejňujeme na internetu. Stalo se nám, že jsme narazili na velmi sprostý erotický inzerát jednoho z uchazečů o práci u nás. V konečném hodnocení mu to kladné body nepřineslo a do dalšího kola tak i kvůli tomu nepostoupil,“ varuje před zveřejňováním příliš osobního obsahu na internetu Zipser.

Kromě životopisu vyžaduje většina firem také motivační dopis. Jak už je patrné ze samotného názvu, jeho účelem je vysvětlit potenciálnímu zaměstnavateli, proč se ucházíte o danou pozici a co z vás dělá vhodného kandidáta na ni. Délkou by rozhodně neměl přesahovat jednu stranu, postačí několik odstavců. „Každá pozice je specifická a specifický by měl být i motivační dopis. Lidé mají ve zvyku používat jeden vzorový motivační dopis, kde jen změní název firmy a datum a někdy zapomenou dokonce i na to. Upřednostňujeme kandidáty, kteří projeví vážný zájem o pozici a dají si práci nejen s životopisem, ale i motivačním dopisem,“ uzavírá Zipser.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...