Stovky tisíc korun navíc zaplatí všichni, kdo začnou po Novém roce
stavět nový rodinný dům. I na ty nejmenší novostavby se totiž začne vztahovat
evropská směrnice nařizující stavět takzvané „téměř nulové“ budovy. To znamená
s extrémně nízkou energetickou spotřebou. Aby se toho dosáhlo, musí se
zvolit mohutnější zateplení a instalovat spousta technologií včetně například
rekuperace. Stavba se tím prodraží v průměru o deset až patnáct procent. U
rodinného domu za čtyři miliony korun tak majitel zaplatí navíc 400 až 600
tisíc korun.
"Kromě silnější obálky, která zajistí menší tepelnou výměnu s okolím,
bude muset každý i ten nejmenší dům obsahovat i spoustu dalších nákladných
technologií. Žádný dům se neobejde bez regulovaného vytápění a větrání, tedy
známé rekuperace. Nutná bude také správná volba osvětlení, aby bylo co
nejúspornější. Hodnot požadovaných evropskou směrnicí však nepůjde dosáhnout bez
alespoň částečného využití zásobování z obnovitelných zdrojů. Střechy
nových domů tak pokryjí solární panely, někdo bude muset využít i tepelná
čerpadla," vypočítává nutné změny generání ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Všechny tyto technologie jsou podle developera jednak drahé v okamžiku pořízení a
instalace, navíc vyžadují pravidelnou a pečlivou údržbu a kvalifikovaný servis. "I to něco stojí bez ohledu na to, že se něco porouchá. Takové opravy například rozbité
rekuperační jednotky se mohou vyšplhat i na desítky tisíc korun. I s tím budou
muset majitelé nových domů postavených po Novém roce počítat. Bez dalších
nákladů na opravy přesahuje návratnost těchto technologií 25 let," tvrdí šéf Ekospolu.
Zastánci energeticky úsporných budov sice chlácholí slovy o tom, že lidé
díky nižší spotřebě energií ušetří a vyšší náklady se jim časem vrátí. "To je
ale hodně zkreslené. Aby se energetické úspory opravdu projevily, museli by
obyvatelé takových domů výrazně změnit způsob chování. Museli by se bezvýhradně
spolehnout na rekuperaci a prakticky se rozloučit s klasickým větráním. O velkých
francouzských oknech otevřených většinu roku a propojujících interiér domu s přilehlou
zahradou či dvorem ani nemluvě. Právě to na rodinných domech mnoho lidí tak
oceňuje, bohužel to ale jde proti trendu úspor energií," oponuje pražský developer.
"To ale nevadí bruselským úředníkům, kteří prostě v rozporu s přáním
lidí rozhodli, jak budou muset bydlet. Energeticky úsporné domy dosud tvořily
jen nepatrný zlomek výstavby, jejich podíl na nově postavených rodinných domech
se trvale pohybuje pod deseti procenty. Nyní se tato menšina bruselským
diktátem stane jedinou možnou volbou. Co na tom, že takové domy devíti lidem z deseti
nevyhovují. Hlavně že splníme normované tabulky boje proti globálnímu
oteplování. Že to v praxi žádný významný dopad na životní prostředí mít
nebude, protože nikdo energiemi šetřit nebude, nejspíš vůbec nevadí. Prostě bruselský
ekologistický vlk se nažere a ovce v podobě domácnosti bydlící ve vlastním
rodinném domě zůstane celá. Jen o stovky tisíc korun chudší," uzavírá Korec z Ekospolu.
Komentáře
Okomentovat