Přeskočit na hlavní obsah

Hypotéky loni pokořily rekord koronaviru navzdory, letos to však bude mít trh těžší

Jednoznačným vítězem loňského roku je bezpochyby hypoteční trh, který vloni dosáhl na nevídaný rekord. Banky poskytly hypotéky v celkovém objemu 254,023 miliardy korun, čímž o 28 miliard korun překonaly dosud rekordní roky 2016 a 2017. Zároveň to představuje meziroční nárůst o 40 procent, vyplývá z dat ukazatele Fincentrum Hypoindex. Banky loni uzavřely celkem 92 226 hypotečních úvěrů, což bylo o 21 838 více než v roce 2019. Koronavirová krize, která už mnoho měsíců drví většinu ostatních segmentů ekonomiky, jakoby se hypotékám vyhýbala.



Rekordní objemy hypoték mají několik jednoduchých vysvětlení. Začněme obecně. Stále více lidí si uvědomuje, že nemovitosti představují bezpečné uložení peněz i v době krize. Jejich hodnota totiž časem roste a i přes případný pokles v době bezprostředně po ekonomické krizi jejich cena opět vzroste na původní hodnotu a často ji i překoná. To jsme jasně viděli u zatím poslední větší ekonomické krize před deseti lety a nejinak tomu bude i tentokrát.

Hypotékám loni nahrávaly také legislativní a administrativní změny. Hned ta první, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ve výši čtyř procent pomohlo oživit zájem o nemovitostní transakce. Pomohla také Česká národní banka (ČNB) a to hned dvěma způsoby. Jednak postupně snížila základní repo sazbu z 2,2 procenta na současných 0,25 procenta. To zlevnilo všechny úvěry včetně hypoték.

Bojem s koronavirovou pandemií pak odůvodnila dubnové zrušení limitu ukazatele DTI, tedy poměr celkového dluhu žadatele o hypotéku a výše jeho čistého ročního příjmu. V červenci pak zrušila i limit DSTI ukazující poměr měsíční splátky dluhu vůči čistému příjmu. Jediným omezením, které zůstalo v platnosti, tak zůstal ukazatel LTV, tedy poměr úvěru k hodnotě zastavované nemovitosti. Banky nicméně mohou poskytnout hypotéky až do výše 90 procent hodnoty zastavovaného bytu nebo domu oproti předchozím 80 procentům.

Zájemci o hypoteční financování slyšeli také na neustále se snižující úrokové sazby. Ty se z dubnových 2,44 procenta dostaly dokonce pod dvě procenta, konkrétně 1,96 procenta v prosinci.

Rekordní statistiky ukazují ještě na jednu věc – potvrzují, že nemovitosti zdražovaly i loni. Dokládá to průměrná výše hypotéky, která vzrostla až na 2 996 150 korun. Za posledních dvanáct měsíců se tak průměrná výše poskytnuté hypotéky zvýšila o 365 646 korun. Lidé si tak na hypotéku pořizují stále dražší nemovitosti.

Odhadnout vývoj hypotečního trhu není vzhledem k nejisté situaci v celé ekonomice jednoduché. Už nyní se ale dá říct, že rekordy letos trhat nebude. Teprve letos se naplno projeví dopady mnohaměsíčního ekonomického lockdownu, kdy mnoho firem zkrachuje a o práci přijdou desítky tisíc lidí. Skončí také nejspíš klesající trend průměrné úrokové sazby, protože peníze na mezibankovním trhu už nějaký ten týden zdražují. Zvyšovat základní sazby chce v letošním roce i ČNB, což bude představovat další tlak na zdražování hypoték. Zájem o ně nepodpořilo ani snížení maximální možné výše daňového odpočtu úroků z hypotéky, kdy od letošního roku lze odečíst maximálně 150 tisíc oproti původním 300 tisícům.

Zájem o vlastní bydlení i nemovitosti na investici bude i letos vysoký. Nicméně se sníží množství lidí, kteří na něj opravdu dosáhnou. Developeři sice nabídnou cenově dostupnější bydlení, ale nejistá ekonomická budoucnost mnoha domácností povede k tomu, že pro banky budou příliš rizikové a nezískají hypotéku ani na levnější byt či dům.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

Generální ředitel a předseda představenstva

EKOSPOL a. s.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž