Přeskočit na hlavní obsah

Prodaných nových bytů loni v Praze mírně ubylo, celkem developeři prodali 4910 bytů

 

Pražský rezidenční trh v loňském roce stejně jako ostatní obory ekonomiky zasáhla táhnoucí se koronavirová krize a opakované zavádění různých restrikcí. Hlavně zákazy vycházení a omezení mezilidských kontaktů výrazně zkomplikovaly prodej nových bytů. Ty tak loni v porovnání s předchozím rokem poklesly o 4,2 procenta na 4910 prodaných bytů. Ve srovnání s rokem 2018 však jde o nárůst o 8,4 procenta. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti EKOSPOL, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 14 let.



Realitní trh se stejně jako ostatní segmenty ekonomiky musel loni vyrovnat s nečekaným protivníkem – celosvětovou koronavirovou pandemií, která na dlouhé týdny zmrazila takřka veškeré společenské dění. Tvrdě zasáhla i prodej bytů, hlavně v první jarní fázi, kdy nikdo pořádně netušil, co nás čeká. První přísná opatření v podstatě zmrazila prodeje bytů, protože zájemci o nové bydlení stále upřednostňují osobní kontakt s makléřem a vzdálená komunikaci jim příliš nevyhovuje. Lze to ostatně vidět na prodejních statistikách za druhé čtvrtletí, které byly nejhorší za posledních osm let,“ upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Postupem času se však realitní trh vzpamatoval. A to i částečně díky investorům, kteří v bytech hledají bezpečné uložení vlastních peněz. „Poslední tři měsíce loňského roku byly opravdu vydařené, prodalo se totiž 1530 nových bytů. Jde tak o nejlepší čtvrtletí od poloviny roku 2018. Kromě vyššího zájmu investorů svou roli hrály i velmi levné hypotéky, jejichž úrokové sazby loni výrazně padaly. Zároveň se díky různým vládním dotačních programům loni ještě naplno neprojevily dopady uzavření ekonomiky, takže lidé místo starosti o zaměstnání mohli řešit vlastní bydlení,“ dodává Korec.

Odhadovat další vývoj realitního trhu je nyní obtížné. „Řešení vlastního bydlení se příliš dlouho odkládat nedá, na druhou stranu lze očekávat obrovské problémy spousty firem po skončení vládních podpůrných programů. Ostatně první krachy a insolvence i poměrně významných společností lze sledovat už nyní. Na druhou stranu developeři podpoří horší poptávku domácností nabídkou cenově dostupnějších bytů. Ty předražené s cenovkou přesahující 120 tisíc korun za metr čtvereční už trh akceptovat nebude,“ myslí si šéf Ekospolu Korec, podle kterého bude rok 2021 návratem cenově dostupného bydlení.

 

 

EKOSPOL a.s. je dlouhodobým lídrem bytové výstavby v České republice. Během 29 let na trhu EKOSPOL úspěšně dokončil 57 velkých developerských projektů pro více než 10 000 spokojených zákazníků. EKOSPOL staví a prodává byty s optimálním poměrem ceny a kvality. Jako jediný z velkých developerů má všechny byty vyprodány před dokončením. Společnost EKOSPOL je podle magazínu Construction & Investment Journal řazena mezi 50 největších developerů střední a východní Evropy. EKOSPOL sponzoruje ZOO Tábor. Ohrožené druhy zvířat tak podpoří každý, kdo si u EKOSPOLU koupí byt. Navíc získá celoroční rodinnou vstupenku.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...