Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoologická zahrada se rozrostla o tři mláďata emu hnědého, další vejce jsou v líhni

Jednou z mála radostí těchto dnů jsou v táborské zoologické zahradě, která stále zůstává nuceně uzavřená pro veřejnost, jsou nově narozená mláďata. Po jehněti ovce kamerunské se nyní ošetřovatelé těší hned z trojice nově narozených mláďat emu hnědého. Tento počet však nemusí být konečný, další vejce totiž zůstávají v inkubátoru.

 


Mládě emu hnědého v ZOO Tábor. Foto: Anna Kostohryzová

 

Emu hnědý, který pochází z Austrálie, je po pštrosovi druhým největším nelétavým ptákem světa. Jeho vejce jsou zelená a váží až 900 gramů, mláďata se rodí po 49 až 56 dnech. „Zajímavá je u těchto ptáků hlavně takzvaná parentální péče. Po nakladení vajec samicí sedí na hnízdě samec, který po vylíhnutí mláďata také vodí a hlídá. Náš samec o snůšku dlouhodobě nejeví zájem, proto jsme vejce stejně jako v minulých letech inkubovali uměle,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Emuové jsou všežraví, rádi se živí především bobulemi a semeny. Žijí hojně v Austrálii, dva tasmánské poddruhy emu byly však vyhubeny již v 18. století osadníky. Vytváří velká hejna, která mohou mít až desítky členů. V přírodě se emu hnědý dožívá deseti let, v zajetí až 35 let.

Nové zvířecí přírůstky jsou důkazem toho, že zoologická zahrada funguje i v tomto období. „Výpadek příjmů od návštěvníků je pro nás opravdu velmi složitý, tržby za vstupné a speciální programy totiž činí podstatnou část našich příjmů. Velmi nás proto těší velká podpora, které se nám dostává od našich příznivců. Pomoci nám může každý. Stačí na našem eshopu na www.zootabor.eu nakoupit vstupenku či poukaz na zážitkový program, který půjde využít po rozvolnění současných restrikcí. Stejně tak nás mohou zájemci podpořit adopcí zvířat či sponzoringem zahrady. Všem, kteří nám už pomohli či se na to teprve chystají, velmi děkujeme,“ zdůrazňuje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Nová mláďata emu hnědého, stejně jako jakékoliv jiné zvíře z táborské zoo, může každý podpořit jejich adopcí. Kromě volného vstupu získají adoptivní rodiče a sponzoři spoustu dalších dárků a benefitů. Stačí se podívat na web ZOO Tábor www.zootabor.eu, kde zájemci naleznou všechny potřebné informace. Už nyní lze také pořizovat poukazy na některý ze zážitkových programů, například Nocování v zoo nebo Den ošetřovatelem. Přes e-shop zoo lze koupit i její suvenýry či některou ze zajímavých knih.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2019 ji navštívilo 86 tisíc lidí. Od listopadu do března se zoo pro veřejnost otevírá pouze o víkendech od 9:00 do 16:00. Nyní je však kvůli nařízení vlády pro veřejnost uzavřená. Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 310 zvířat takřka 80 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž