Přeskočit na hlavní obsah

Malpy z táborské zoo mrazy rády nemají, na sněhu dlouho nevydrží

Mrazivé počasí posledních dnů pomalu ale jistě končí. Kromě silničářů mají z očekávaného oteplení největší radost malpy hnědé z táborské zoologické zahrady. Pochází totiž z vyhřátých oblasti Amazonie, takže jim velké mrazy nedělají příliš dobře. Ošetřovatelé je proto v době nejnižších teplot raději ani nepouštěli ven a nechávali je v uzavřených ubikacích v komfortní teplotě kolem 20 stupňů Celsia. Neznamená to ale, že tyto drobné a inteligentní opičky sníh nezajímá. Naopak, ne nadarmo se o někom říká, že je „zvědavý jako opice“. O malpách z táborské zoo to platí dvojnásob. Sněhová nadílka je dokáže dostat z jejich ubikací ven, aby si pořádně prohlédly tu mrazivou nádheru, na kterou ze své domoviny nejsou zvyklé. Tyto poznávací výpravy je srandovní sledovat, protože na průzkum se většinou vydá pouze jedna vyslankyně a ostatní jí sledují z tepla. Jakoby by se malpy ujišťovaly, jestli už ty hrozné mrazy skončily. Teplo však v jejich představách vypadá úplně jinak, proto venku vydrží jen malou chvíli a hned se utíkají schovat do vyhřáté ubikace.  Škoda, že kvůli pokračujícímu uzavření zoo pro veřejnost mohou tyto neobvyklé hrátky se sněhem sledovat jen ošetřovatelé.

„Je tam ještě zima?“


Malpy hnědé, které chová táborská zoologická zahrada, patří na seznam ohrožených druhů CITES. Pochází z oblastí Amazonie a přestože většinu času tráví na stromech, potravu si hledají převážně na zemi. Jsou všežravé, nejčastěji jedí ovoce, bezobratlé živočichy a malé obratlovce. Silný dlouhý ocas jim slouží jako pátá končetina. Jsou velmi inteligentní a podobně jako šimpanzi dokáží používat jednoduché nástroje, například klacky ke shazování nedostupné potravy či přírodní misky k zadržování vody. Malpy byly pozorovány také při používání kamenů k rozbíjení ořechů, což kromě šimpanzů zatím u žádného jiného živočišného druhu zaznamenáno nebylo.


„Strašně to studí, co to je? Já chci zase léto a teplo!“


Loňské opakované uzavření zoologických zahrad, které byly a stále jsou veřejnosti nepřístupné v úhrnu několik dlouhých měsíců, působí obrovské škody. Příjmy ze vstupného a platby za zážitkové programy činí podstatnou část tržeb táborské zoo. Kvůli nucenému uzavření se však její tržby propadly o hodně více než milion korun. Na výživě pro zvířata a veterinární péči však šetřit nemůže, proto více než kdy jindy uvítá pomoc od svých fanoušků a obdivovatelů.

„Tak pojď zpátky domů, tady máme krásně vytopeno.“


Pomoci ZOO Tábor mohou lidé mnoha způsoby. Pokud patříte mezi milovníky zvířat a příznivce táborské zoo, můžete se stát adoptivním rodičem některého ze zvířat. Stačí se podívat na web ZOO Tábor www.zootabor.eu, kde naleznete všechny potřebné informace. Pomoc přivítají všechna zvířata. Už nyní lze kupovat také vstupenky či poukazy na některý ze zážitkových programů, například Nocování v zoo nebo Jeden den ošetřovatelem. Přes e-shop zoo lze koupit i její suvenýry či některou ze zajímavých knih.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2019 ji navštívilo 86 tisíc lidí. Od listopadu do března se zoo pro veřejnost otevírá pouze o víkendech od 9:00 do 16:00. Nyní je však kvůli nařízení vlády pro veřejnost uzavřená. Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 310 zvířat takřka 80 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...