Přeskočit na hlavní obsah

Tatranka a Tajfun, seznamte se. Zubří mláďata z táborské zoo mají jména, navrhli je příznivci zahrady

Jemná jako Tatranka a divoký jako Tajfun. Tak se jmenují mláďata zubra evropského, která se na přelomu roku narodila v táborské zoologické zahradě. Jde o pátý a šestý zubří přírůstek v rámci programu reintrodukce zubra, tedy jeho návratu do přírodních rezervací. Jména vybrali příznivci ZOO Tábor, jejich navrhovatelé dostanou roční vstupenku do zoo, zajímavou knížku a unikátní možnost si „své“ mládě nakrmit.

Možnost vybrat jméno nové samičce a samečkovi využilo opravdu mnoho lidí, návrhů se sešlo 718. Každý, kdo nám nějaké jméno navrhl, od nás dostane drobnou odměnu. V nejbližší době všechny budeme kontaktovat s bližšími informacemi o předání odměn,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka a dodává, že autoři vybraných jmen si své ceny užijí až po otevření zoologických zahrad pro veřejnost.

 


Mládě zubra evropského v táborské zoologické zahradě. Foto: Anna Kostohryzová

 

V Evropské plemenné knize máme přidělenu právě tuto slabiku odkazující na město, kde sídlíme. Ostatně první odchovaný sameček, kterého jsme loni převezli do nově zřízené velkoplošné rezervace u Rokycan, hrdě nese jméno Tábor. Další mláďata se jmenují Tara, Taran a Taura. K nim nyní přibyla Tatranka s Tajfunem,“ vysvětluje výběr jmen začínajících na stejnou slabiku mluvčí Sušanka.

Zologická zahrada v Táboře se reintrodukci zubra evropského, tedy jeho návratu do přírody, věnuje od roku 2016, kdy nejprve v květnu přivezla čtyři samice takzvané nížinné linie zubra evropského. Do nového výběhu v táborské zoo byly na začátku května roku 2016 vypuštěny dvě zubří samice, tehdy téměř dvouletá Usjana a čtyřletá Uselina, které byly přivezeny z německého soukromého chovu v Usedomu. Krátce poté byly do zoo transportovány další dvě mladé samice narozené v roce 2015 – Norisa a Norma – z norimberské zoo. Tyto samice na konci téhož roku doplnil chovný samec Poczekaj, který 22. listopadu přicestoval z polských Niepolomic.

Program reintrodukce, tedy zpětného návratu, zubra evropského do české přírody je jedním z klíčových programů zoologické zahrady Tábor, jejímž hlavním posláním je ochrana ohrožených druhů zvířat. Chceme u nás pravidelně odchovávat mláďata, která budou vhodná k vypouštění do přírodních rezervací, jak u nás v Česku, tak i v Evropě. K dnešnímu dni jsme už odchovali celkem šest mláďat,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

První zvířata by měla z Tábora odjet také letos. Zubřice Tara a Norisa rozšíří stádo v přírodní rezervaci u středočeských Milovic. To samice Karla zamíří dále. Nový domov nalezne buď ve Španělsku, nebo v Srbsku. O definitivním místu jejího nového domova se rozhodne v nejbližších týdnech.

Přiblížit program reintrodukce zubra evropského má také nově spuštěný web www.zazubra.cz, kde zájemci získají veškeré informace o tomto majestátním tvorovi i jeho záchraně před vyhubením. Zakoupením unikátních suvenýrů pak mohou podpořit jednak celý program návratu zubra do přírody nebo i jednotlivé transporty, které jsou organizačně i finančně velmi nákladné.

Zubr evropský, jedno z největších zvířat, která kdy žila na našem území, je o něco menším příbuzným severoamerického bizona. Zubr býval po staletí přirozeným vládcem lesů na území českých zemí, dokud ho v raném novověku člověk nevyhubil. Jen díky systematické mezinárodní spolupráci soukromých chovatelů a zoologických zahrad se podařilo největší suchozemské obratlovce Evropy zachránit. Na přítomnost zubrů na našem území dodnes upomínají i místní názvy některých českých obcí i erby šlechtických rodů.

 

Nová mláďata zubra evropského, stejně jako jakékoliv jiné zvíře z táborské zoo, může každý podpořit jejich adopcí. Kromě volného vstupu získají adoptivní rodiče a sponzoři spoustu dalších dárků a benefitů. Stačí se podívat na web ZOO Tábor www.zootabor.eu, kde zájemci naleznou všechny potřebné informace. Už nyní lze také pořizovat poukazy na některý ze zážitkových programů, například Nocování v zoo nebo Den ošetřovatelem. Přes e-shop zoo lze koupit i její suvenýry či některou ze zajímavých knih.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2019 ji navštívilo 86 tisíc lidí. Od listopadu do března se zoo pro veřejnost otevírá pouze o víkendech od 9:00 do 16:00. Nyní je však kvůli nařízení vlády pro veřejnost uzavřená. Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 310 zvířat takřka 80 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž