Přeskočit na hlavní obsah

Nakrmte táborské labužníky. V zoo připravíte hostinu nosálům

Jedním z největších labužníků a jedlíků v táborské zoologické zahradě je nosál červený. Na posezení spořádá velkou hromadu jídla. Jako všežravec nepohrdne různými plody, houbami, hmyzem ani menšími hlodavci. Úplně nejraději však má ptačí vejce, na kterých si velmi pochutnává. Ošetřovatelé ho čas od času škádlí tím, že mu potravu schovají na nejrůznějších místech. Najít ji ale nosálovi trvá jen malou chvíli. Díky svému citlivému nosu, který dokáže otočit až o 45 stupňů, vyčenichá jakoukoliv dobrotu během malinké chvilky.


Sledovat nosálí hostinu z bezprostřední blízkosti může nyní kdokoliv. Táborská zoologická zahrada totiž nabízí exkluzivní možnost nejen podílet se na přípravě jeho jídla, ale dokonce ho sám (pod dohledem ošetřovatele) nakrmit. Při tom se samozřejmě dostanete až do výběhu a budete nosálovi na dosah ruky. Tak blízko se ke zvířatům návštěvníci běžně nedostanou. Tento mimořádný zážitek lze pořídit v eshopu táborské zoologické zahrady https://eshop.zootabor.eu/. Důležité je rezervovat si ho včas. Zájem je opravdu veliký, a přestože jsou nosálové velcí jedlíci, jejich žaludek opravdu není nekonečný.



Nosálové červení pocházejí z oblasti deštných pralesů jihoamerického kontinentu. Většinu času tráví na stromech, kde dokonce i jí a spí. Také v ZOO Tábor ho nejčastěji najdete ve větvích, kde má díky svému šikovnému ocasu velmi dobrou stabilitu.



Nucené uzavření zoologických zahrad způsobilo té táborské obrovské škody. Jen loni se výpadek příjmů vyšplhal na 1,5 milionu korun a další statisícové výpadky zoo eviduje od začátku letošního roku. Zoologickou zahradu nad vodou drželi hlavně její příznivci, kteří jí ve větší míře než kdy dříve přispívali buď sponzorstvím, nebo adopcí zvířat. Příjmy se vstupného a za speciální zážitkové programy činí podstatnou část příjmů, proto je nyní velmi důležité, aby příznivci zoo podpořili zahradu také svou návštěvou. Kromě zvířat je čeká bezpečná procházka rozlehlým přírodním areálem, který jim nabídne tolik vítanou možnost relaxace.



Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2020 ji navštívilo 80 tisíc lidí. Zoologická zahrada v Táboře je pro veřejnost otevřena každý den od 9:00 do 19:00.



Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do české krajiny. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 310 zvířat takřka 80 živočišných druhů. Generálním sponzorem je lídr bytové výstavby společnost EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...