Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví pokračuje v mírném růstu, táhne ho i bytová výstavba

 

České stavebnictví v srpnu mírně rostlo, meziročně o 1,2 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejde nicméně o žádný důvod k velkým oslavám, může za to hlavně nízká srovnávací základna. Oproti červenci byla srpnová stavební výroba srovnatelná, narostla o pouhých 0,1 procenta. Sektoru pomáhá mimo jiné bytová výstavba, kdy během srpna bylo v rámci celé ČR zahájeno o 40,2 procenta bytů více než ve stejném měsíci loňského roku.



V celém Česku se tak během srpna začalo stavět 4503 nových bytů. V rodinných domech došlo k růstu počtu bytů o 17,2 procenta. V bytových domech zaznamenal ČSÚ růst počtu zahájených bytů dokonce o 140,9 procenta. Počet dokončených bytů v srpnu 2021 naopak meziročně klesl o 27,6 procenta na 2179 bytů.

Zdaleka nejvíce nových bytů začaly firmy stavět v Praze, kde ČSÚ jen za srpen eviduje celkem 1209 bytů zahájených v rámci nové výstavby. To hlavní město po dlouhé době dostalo na první místo bytové výstavby. Od začátku roku se totiž v Praze začalo stavět už 4612 nových bytů. Na druhé místo klesl dlouho vedoucí Středočeský kraj, kde firmy letos v rámci nové výstavby zahájily stavbu 4499 bytů. Třetí zůstává Jihomoravský kraj s 3146 zahájenými byty. Naopak nejméně, jen 443, se začalo stavět v Karlovarském kraji.

Z pohledu dokončených bytů nové výstavbě stále dominují střední Čechy s 3754 dokončenými byty. Druhé místo obsadilo hlavní město s 3040 dokončenými byty a třetí příčka patří jižní Moravě (2480 bytů). Přes tisíc nových bytů dokončily stavební firmy už jen v Moravskoslezském kraji (1477 dokončených bytů), Olomouckém kraji (1325 dokončených bytů), Plzeňském kraji (1263 dokončených bytů) a Jihočeském kraji (1103 dokončených bytů).

"Růst českého stavebnictví podle pravidelných statistik stále pokračuje. Na první a opravdu jen velmi povrchní pohled by se proto mohlo zdát, že se sektoru daří. Opak je ale pravdou, stačí se na statistická čísla podívat podrobněji. Vykazovaný růst je totiž způsoben velmi nízkou srovnávací základnou, stavební produkce byla loni kvůli koronavirové krizi hodně nízká. Aby se opravdu dalo mluvit o nějakém výraznějším oživení sektoru, musel by být letošní meziroční růst alespoň dvouciferný. Proti tomu však působí hned několik negativních vlivů, na prvním místě zásadní růst cen stavebních prací a materiálu. Stále ještě přetrvává vliv extrémně složité stavební legislativy, protože nový stavební zákon byl sice letos v létě schválen, v účinnost však bude postupně vstupovat až v následujících letech. Na výraznější oživení českého stavebnictví si tak ještě nějaký čas počkáme," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž