Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví pokračuje v mírném růstu, ztrátu z předchozích let ale stále nedohnalo

 

České stavebnictví pokračuje v mírném růstu, stavební produkce v listopadu minulého roku podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla o dvě procenta. Podle pražského developera Evžena Korce z Ekospolu za to může hlavně nízká srovnávací základna, protože index stavební produkce byl v předchozím roce 2020 velmi nízký. Ve srovnání s předchozím měsícem říjnem zůstala listopadová stavební produkce na stejné úrovní. Stavebnictví táhne vzhůru hlavně pozemní stavitelství poháněné mimo jiné bytovou výstavbou. V listopadu se v celém Česku začalo stavět celkem 3202 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 14,7 procenta. Naopak dokončených bytů ubylo o 10,7 procenta.



O první místo v bytové výstavbě se přetahuje Praha a Středočeský kraj. Zatímco v hlavním městě se během loňského listopadu začalo stavět 413 bytů, střední Čechy jich v jedenáctém měsíci loňského roku zahájily 593. Prvenství za jedenáct měsíců loňského roku si však stále drží hlavní město s 6780 byty zahájenými v rámci zcela nové výstavby. To je nejvíce za 16 let, tedy od roku 2005. S mírným odstupem je na druhém místě Středočeský kraj s 6444 nově zahájenými byty. Na třetím místě už je s výraznou ztrátou Jihomoravský kraj, kde se během jedenácti měsíců loňského roku začalo stavět 4431 nových bytů. Pod tisícovou hranicí zůstal jediný kraj – Karlovarský. Zde stavební firmy loni zahájily stavbu jen 683 nových bytů. Zatímco v Praze převažuje výstavba bytových domů, ve všech ostatních krajích táhnou bytovou výstavbu rodinné domy.

Z hlediska dokončených bytů patří průběžné první místo Středočeskému kraji, kde ČSÚ eviduje od začátku loňského roku do konce listopadu v rámci nové výstavby 5193 dokončených bytů, když v listopadu vzrostlo toto číslo o 471 bytů. Čtyři z pěti dokončených bytů ve středních Čechách připadá na rodinné domy. Praha je s odstupem a 4294 dokončenými byty druhá, přičemž díky listopadovému přírůstu 643 dokončených bytů ztrátu mírně snížila. Třetí místo s 3482 dokončenými byty patří Jihomoravskému kraji. Méně než tisíc bytů se loni do konce listopadu dokončilo hned ve třech krajích – Karlovarském (493 bytů), Libereckém (676 bytů) a Ústeckém (944 bytů).

"Statistická čísla vypadají na první pohled pozitivně, ale při bližším zkoumání odhalíme určitá úskalí. Například meziměsíční srovnání ukazuje, že se růst v podstatě zastavil. Teprve následující měsíce nám ukáží, zda jde pouze o výjimku nebo první náznak změny trendu. Obávám se druhé varianty, pro kterou mluví nekončící růst cen stavebních prací a materiálu i vývoj celé české ekonomiky, která se bude muset vyrovnat s vysokou inflací i končícími vládními podpůrnými programy," komentuje statistiku generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Podobně kriticky bychom podle něj mohli rozebrat také bytovou výstavbu. "Je sice pěkné, že se v Praze loni průběžně začalo stavět nejvíce nových bytů za hodně dlouhou dobu, ale spíš než nějakou systémovou změnou je to způsobené tím, že se po neuvěřitelných průtazích podařilo dotáhnout do konce povolování mnohých projektů. V tom má zcela jistě nezpochybnitelnou pozitivní roli náměstek primátora Petr Hlaváček a jeho tým, nicméně legislativní překážky i přes loňské přijetí nového stavebního zákona stále přetrvávají, stejně jako nedostatek pozemků vhodných pro bytovou výstavbu způsobený vyčerpaným zastaralým územním plánem," tvrdí šéf Ekospolu.

"Ani tento nárůst bytové výstavby nedokáže dohnat kumulované ztráty z předchozích let. Aby se ceny nových bytů dostaly alespoň na nějakou přijatelnou úroveň a dokázala se pokrýt poptávka po novém bydlení, muselo by se jen v Praze dokončovat každý rok deset tisíc bytů. K tomuto číslu máme pořád hodně daleko a bohužel si nemyslím, že se k němu jen tak brzo dostaneme," dodává Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...