Přeskočit na hlavní obsah

Bytové domy se nejvíce staví v Praze, v regionech lidé preferují rodinné domy

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, všude jinde naopak lidé preferují rodinné domy. Nic se na tom nezměnilo ani na začátku letošního roku. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle nichž se v rámci celého Česka během prvních dvou měsíců letošního roku začalo stavět celkem 3591 nových bytů v rodinných domech a 1945 bytů v bytových domech.



Zásadní podíl na výstavbě bytových domů má Praha, kde firmy během ledna a února zahájily stavbu bytových domů s celkem 852 byty. Jen 87 nových bytů v hlavním městě začalo vznikat v rodinných domech. Vyrovnaný podíl je už jen v Plzeňském kraji (216 zahájených bytů v rodinných domech a 206 zahájených bytů v bytových domech), kde je v posledních letech aktivní hned několik developerů původně působících pouze v Praze.

V ostatních krajích je poměr opačný. Vůbec nejvíce nových bytů v rodinných domech se letos začalo stavět ve Středočeském kraji, kde jich ČSÚ eviduje 855. Dalších 172 nových bytů pak začaly firmy ve středních Čechách stavět v bytových domech. Vůbec žádný nový byt v bytovém domě letos zatím nezačal růst v Jihočeském kraji a na Vysočině.

"Preference bytových domů v Praze je logická. Mohou za to hlavně omezené rozvojové plochy a vysoká cena stavebních pozemků. Ta se lépe rozdělí mezi více bytů, takže kupujícího vyšší náklady na pořízení pozemku příliš nezatíží. Oproti menším obcím výstavbu bytových domů preferuje i územní plán hlavního města. Získat pozemek pro individuální výstavbu rodinného domu je v Praze extrémně složité a finančně nákladné," komentuje statistická čísla generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Naopak mnoho hlavně menších obcí, které se potýkají s odlivem obyvatel, nabízí stavební pozemky s výraznou slevou. "Také nejsou tak zastavěné jako hlavní město, takže i rozvojových ploch je v menších obcích více. To je ale vykoupeno horší infrastrukturou a menší nabídkou obchodů a služeb, v čem Praha zůstává nedostižná," doplňuje pražský developer.

"Lidé toužící bydlet ve vlastním rodinném domě budou kvůli levnějším stavebním pozemkům i v budoucnu mířit hlavně mimo hlavní město, kde kvůli nedostatku volných rozvojových ploch zůstane dominantní výstavba větších bytových domů s desítkami až stovkami bytů," uzavírá šéf Ekospolu Korec.


Zahájené nové byty v jednotlivých krajích

Kraj

Rodinné domy

Bytové domy

Praha

87

852

Středočeský

855

172

Jihočeský

310

0

Plzeňský

216

206

Karlovarský

70

12

Ústecký

236

14

Liberecký

109

22

Královéhradecký

162

8

Pardubický

197

159

Vysočina

172

0

Jihomoravský

471

341

Olomoucký

178

38

Zlínský

171

40

Moravskoslezský

357

81

Leden – únor 2022

Zdroj: ČSÚ

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž