Přeskočit na hlavní obsah

Typický byt v Česku? Třípokojový s rozlohou od 60 do 79 metrů čtverečních. Postupně se ale zmenšuje

Tři místnosti a rozloha od 60 do 79 metrů čtverečních. Tak vypadá nejčastější byt v Česku. Nejvíc Čechů bydlí ve vlastním domě, jen v Praze a Karlovarském kraji převažuje bydlení v bytových domech. Vyplývá to z údajů ze Sčítání 2021 o bytech, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Celkem statistici evidují 4,48 milionu obydlených bytů, což je o 9,1 procenta více než při předchozím sčítání v roce 2011.



Nejvíce bytů má tři místnosti, takových je v celém Česku 1,4 milionu. Více než milion (1,027 milionu) je také dvoupokojových bytů. Třetí místo v četnosti obsadily byty se čtyřmi místnostmi, kterých statistici napočítali 729 590.

Více než čtvrtinu bytů se zjištěnou plochou tvoří byty s rozlohou od 60 do 79 metrů čtverečních. Takových je v celém Česku 1,188 milionu. O něco menších bytů s rozlohou 40 až 59 metrů čtverečních eviduje ČSÚ 788 211. Nejmenších bytů do 39 metrů čtverečních je v Česku 290 tisíc, z toho 61 298 v hlavním městě. Naopak nejvíce největších bytů v rozlohou přesahující 150 metrů čtverečních se nachází ve Středočeském kraji (88 746 bytů). Je to způsobeno tím, že ve středních Čechách výrazně převažuje bydlení v rodinném domě, kde jsou byty logicky větší než v domech bytových.

Ostatně právě bytové domy v celém Česku převažují, obydlených bytů ve vlastním domě je takřka 1,6 milionu. To je o 470 tisíc více, než je počet obydlených bytů v osobním vlastnictví. Družstevních bytů je v Česku podle statistiků necelých 141 tisíc. Takřka 891 tisíc bytů slouží k nájemnímu bydlení. Nejvíce nájemních bytů (přes 200 tisíc) je na území Prahy, kde je také nejvíce obydlených bytů v bytových domech (219 tisíc). Naopak nejvíce bytů ve vlastních domech, přes 276 tisíc, se nachází ve Středočeském kraji.

"Tato čísla potvrzují dlouhodobé trendy. Tím nejzásadnějším je postupné zmenšování bytů v bytových domech. Zatímco ještě před deseti lety převažovaly v nových rezidenčních projektech větší byty s dispozicemi 3kk, nyní naprosto dominují menší jedno a dvoupokojové byty. Je to logické, protože s rostoucí cenou nových bytů kupující stále více hledí na konečnou cenu bytu. Menší byty také preferují investoři, protože jsou vhodnější k dalšímu pronájmu a nabízí tak lepší a rychlejší výnos. Je proto očekávatelné, že se bude rozloha průměrného bytu i nadále zmenšovat," komentuje statistiku generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

"Stejně tak bude pokračovat migrace Pražanů do okolních obcí ve Středočeském kraji, protože nabídka dostupného bydlení se v hlavním městě už několik let zásadně zhoršuje. To se nezmění minimálně do té doby, dokud hlavní město neschválí nový územní plán, který nabídne dostatek rozvojových ploch pro velkou bytovou výstavbu. Jen to může vrátit na trh cenově dostupnější byty a zarazit trend stěhování za bydlením mimo hranice hlavního města," dodává Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž