Přeskočit na hlavní obsah

Na jeden obydlený byt v Praze připadají dva lidé, to je nejméně ve všech krajů v Česku

Na jeden obydlený byt připadají v Praze v průměru dva lidé. To je nejméně ze všech krajů. V hlavním městě totiž Český statistický úřad (ČSÚ) eviduje nejvíce lidí bydlících samostatně, rozšířené naopak příliš nejsou byty obývané více než čtyřmi osobami.



Vůbec nejvíc obydlených bytů v hlavním městě obývá pouze jedna osoba, podle ČSÚ jich je 275 733. Pro zajímavost je to skoro stejný počet, jako všech obyvatel Karlovarského kraje (283 tisíc). Dvě osoby žijí v 181 840 pražských bytech a tři pak v 84 671 bytech. Čtyřčlenné domácnosti obývají 65 696 bytů. Pět lidí žije v Praze v 15 104 bytech a šest a více osob pak v 4661 bytech, což je v přepočtu na obyvatele nejméně ze všech krajů.

ČSÚ tvrdí, že v Praze žije 1,28 milionu lidí. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) v aktuální studii tvrdí, že v hlavním městě trvale žije dokonce 1,6 milionu lidí. V takovém případě na jeden byt připadá už 2,5 člověka. A tento poměr se může dále zhoršovat.

Výstavba nových bytů v Praze stále vázne, přestože se metropole neustále rozrůstá. Podle posledních dat ČSÚ se české hlavní město během prvního čtvrtletí letošního roku rozrostlo o 2556 nových obyvatel. Zásadní podíl na tom mají lidé, kteří se do Prahy přistěhovali. Naproti tomu ve stejném období se v hlavním městě dokončilo jen 1217 bytů. Pokud by sloužily jen novým Pražanům, museli by v každém bytě bydlet minimálně dva, což ale neodpovídá poměru jednočlenných domácností.

Bytová výstavba tak stále více zaostává za demografickým vývojem. Dokud se zásadně nezrychlí povolování nových staveb a neschválí zastaralý územní plán umožňující rozsáhlou bytovou výstavbu, nic se na tomhle trendu nezmění. A dostupnost bydlení bude stále stejně tristní jako nyní.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...
Okomentovat
Další informace