Přeskočit na hlavní obsah

Přirozená pastva velkých kopytníků bude jedním z hlavních témat Evropského kongresu ochranářské biologie

Pastva velkých kopytníků bude tvořit významnou část náplně prestižní mezinárodní události, která začala v pondělí v Praze. Šestý ročník Evropského kongresu ochranářské biologie (ECCB Prague 2022), který proběhne na půdě České zemědělské univerzity od 22. do 26. srpna, je nejdůležitější událostí v ochraně přírody v Evropě v letošním roce.



„Poprvé v historii ochranářských konferencí, snad mimo Afriku, se uskuteční na ochranářském kongresu hned tři sympozia zaměřená na návrat velkých zvířat do evropské krajiny,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Sám je organizátorem jednoho z nich. V pátek 26. srpna od 10:30 hodin se uskuteční sympozium, tedy blok přednášek, jehož hlavním námětem budou zkušenosti s takzvanou přirozenou pastvou velkých kopytníků z rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice a dalších lokalit v tuzemsku i zahraničí.

„Vědci se zaměří na praktické stránky návratu velkých kopytníků, ať už řízeného člověkem, jako například u zubrů, nebo spontánního, jako v případě losů. Diskutován bude vliv na krajinu, různé biotopy i jednotlivé skupiny živočichů od opylovačů po ptáky. Důležitým tématem budou dosavadní zkušenosti, jak novodobé, tak historické, s vlivem pastvy velkých kopytníků na krajinu, vegetaci a faunu jak lesních, tak nelesních ekosystémů v tuzemsku i napříč Evropou. V neposlední řadě se budeme zabývat také legislativními problémy, na které tento nejlevnější a zároveň nejúčinnější způsob péče o přírodu naráží,“ doplnil Miloslav Jirků, který je předním českým expertem na tuto oblast.

Milovickou rezervaci velkých kopytníků si účastníci mezinárodního kongresu prohlédnou také na vlastní oči. „Už když jsme kongres loni v prosinci připravovali, předpokládal jsem, že o exkurzi do milovické pastevní rezervace bude mezi účastníky zájem, protože patří k tomu nejzajímavějšímu, co se v české ochraně přírody odehrává. To se nakonec potvrdilo, a pro velký zájem se uskuteční exkurze hned dvě,“ uvedl Petr Zasadil z České zemědělské univerzity v Praze, který je předsedou organizačního výboru kongresu.

Druhé sympozium bude věnováno migraci velkých kopytníků a další megafauny, tedy velkých šelem, a průchodnosti krajiny pro tato velká zvířata. A konečně třetí sympozium se zaměří na socioekonomický aspekt návratu velkých zvířat do Evropy.

„Rozsah, jaký kongres věnuje návratu velkých kopytníků a jiné megafauny, ukazuje, že tento typ péče o přírodu již nepředstavuje nějakou okrajovou alternativu, ale je součástí hlavního proudu ochrany přírody v Evropě, s nímž se počítá od Středomoří po Skandinávii“ upozornil Dalibor Dostál, z ochranářské společnosti Česká krajina. Do budoucna bude podle něj práce s velkými kopytníky v ochraně přírody nejenom výhodou, ale přímo nezbytností. „Současná ekonomická krize nesporně povede k omezení výdajů na řadu oblastí, bohužel včetně ochrany přírody. Levná péče o krajinu s využitím velkých kopytníků bude proto pro rozsáhlé krajinné celky prakticky jedinou možností, jak zachovat jejich biologickou rozmanitost,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Letošní 6th European Congress of Conservation Biology, jehož hlavním tématem je „Krize biodiverzity v měnícím se světě (“Biodiversity crisis in a changing world”) není první konferencí tohoto druhu, kterou Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity pořádá. V roce 2009 se v univerzitním areálu uskutečnil 2nd European Congress of Conservation Biology s podtitulem „Conservation biology and beyond: from science to practice“.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž