Přeskočit na hlavní obsah

Studenti České zemědělské univerzity likvidovali invazní celík kanadský v rezervaci velkých kopytníků u Milovic

Invazní rostlinu celík kanadský v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice likvidovali studenti České zemědělské univerzity. Žlutě kvetoucí rostlinu pocházející ze severoamerického kontinentu vytrhávali i s kořeny. Mladé porosty celíků na větších plochách pak vysekávali křovinořezy.



Studentům se od celíku podařilo vyčistit rozsáhlé území v západní části rezervace. „Velcí kopytníci dokáží na velkých plochách obnovit přírodní procesy takovým způsobem, že není potřeba provádět prakticky žádné doplňkové managementy. Výjimkou je pouze odstraňování negativních následků lidské činnosti, s nimiž si příroda neporadí. Kromě úklidu černých skládek je to především likvidace invazních druhů a odstraňování křovin, které se šíří celosvětově kvůli kombinaci změn klimatu a emisí dusíku z dopravy, průmyslu, energetiky a průmyslového zemědělství,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, a navázal: „Invazní rostliny odstraňujeme v rámci rezervace průběžně od jejího založení v roce 2015. Bohužel se do ní neustále šíří z neudržovaných pozemků v okolí, takže je to nekonečný proces. Proto jsme velmi rádi za pomoc studentů, protože naše kapacity jsou omezené.“

Dobrovolnickou pomoc studentů aplikované ekologie Fakulty životního prostředí ČZU zorganizoval v rámci týdenní praxe zaměřené na managementy v oblasti Polabí ochranář Pavel Brodecký z Radimi u Kolína. Na práce v terénu pak navázala exkurze v rezervaci velkých kopytníků. „Chtěl jsem, aby na vlastní oči poznali i jiný typ managementu, než křoviňák, pilu a hrábě, a hlavně viděli zvířata a rozdíl ve vegetaci a populacích hmyzu na území pastevní rezervace a mimo ni,“ vysvětlil Pavel Brodecký.

Celík kanadský pochází ze Severní Ameriky, nejspíše z jižní Kanady a centrální oblasti Spojených států. Do Evropy se dostal roku 1645 jako okrasná rostlina do zahrad a parků. Člověkem byl zavlečen také do Asie, Austrálie i na Nový Zéland.

Celíky se často nacházejí v blízkosti lidských sídel a využívají prostředí proměněné lidskou činností. Kolonizují hlavně slunná místa, rostou na skládkách domovního odpadu, na náspech silnic nebo železničních tratí, v příkopech u cest, na okrajích polí, na mezích, v okolí vodních toků nebo na různých nevyužívaných plochách, odkud pronikají do okolí, včetně přírodně cenných lokalit.

Tato vytrvalá rostlina se rozmnožuje semeny i oddenky. Právě pomocí oddenků se za příhodných podmínek rychle šíří a vytváří rozsáhlé husté porosty. Celík kanadský, známý také pod jménem zlatobýl kanadský, je v Česku zařazen mezi invazivní rostliny. Svými hustými, zapojeným porosty vytlačuje původní rostlinné druhy a vytváří rozsáhlé monokultury, odkud se dále rozšiřuje na nová místa. První záznam o výskytu tohoto neofytu ve volné přírodě na území současné České republiky pochází z roku 1838.

Kromě celíku likvidují ochránci přírody v rezervaci také další invazní druhy, především lupinu, akát nebo javor jasanolistý.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž