Přeskočit na hlavní obsah

Lama Navara z táborské zoo získala nového parťáka, samce Martina

Táborská zoologická zahrada se může pochlubit novým zvířecím párem. K samici lamy krotké Navaře, která je mezi návštěvníky už dlouho jedním z nejoblíbenějších zvířat, nyní přibyl samec Martin. Do budoucna by spolu mohli mít mláďata.

Samec lamy krotké Martin se rozkoukává v novém domově. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

„Naše Navara svou povahou potvrzuje, proč se je lama krotká. Je velice kontaktní a je ráda středem pozornosti. Až dosud obývala výběh pouze se zvířecími kamarády – beránkem a zachráněným daňkem Daníkem. Jsme proto rádi, že jsme jí nyní přivezli lamího samce Martina a budeme se těšit na jejich případné potomky,“ uvedl ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Lama krotká je domestikovaným druhem lamy a vůči lidem je většinou nekonfliktní. Patří proto k nejběžnějším domácím zvířatům Jižní Ameriky. Podobně jako lama alpaka je i lama krotká typickým zvířetem především pro Bolívii a Peru, potkat ji však můžeme i na horských svazích v severním Chile, Argentině či Ekvádoru.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Sdružuje se do stád tvořených dominantním samcem a samicemi s mláďaty, kde mají jasně danou hierarchii. Samci bývají při sebemenším konfliktu velmi zuřiví. Samcům při dospívání rostou takzvané bojové zuby, kterými útočí na uši, nohy, krk a genitálie svých soků. Lamy jsou přežvýkavci, hlavní složku potravy tvoří trávy, byliny, keře a lišejníky.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Lamy byly domestikovány před více než 4 000 lety a říká se jim velbloudi Nového světa. Pro svou robustní stavbu těla se lama většinou využívala k transportu různého materiálu, denně je schopna ujít mnoho kilometrů s nákladem i 40 kilogramů. Může žít ve vysokých nadmořských výškách a to proto, že její červené krvinky na sebe váží 3x více kyslíku, než je tomu u ostatních živočichů. Lidé chovají lamy kvůli vlně a trusu, který se používá jako hnojivo nebo po vysušení jako palivo.

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně v zimním období je až do března otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...