Přeskočit na hlavní obsah

Lama Navara z táborské zoo získala nového parťáka, samce Martina

Táborská zoologická zahrada se může pochlubit novým zvířecím párem. K samici lamy krotké Navaře, která je mezi návštěvníky už dlouho jedním z nejoblíbenějších zvířat, nyní přibyl samec Martin. Do budoucna by spolu mohli mít mláďata.

Samec lamy krotké Martin se rozkoukává v novém domově. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

„Naše Navara svou povahou potvrzuje, proč se je lama krotká. Je velice kontaktní a je ráda středem pozornosti. Až dosud obývala výběh pouze se zvířecími kamarády – beránkem a zachráněným daňkem Daníkem. Jsme proto rádi, že jsme jí nyní přivezli lamího samce Martina a budeme se těšit na jejich případné potomky,“ uvedl ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Lama krotká je domestikovaným druhem lamy a vůči lidem je většinou nekonfliktní. Patří proto k nejběžnějším domácím zvířatům Jižní Ameriky. Podobně jako lama alpaka je i lama krotká typickým zvířetem především pro Bolívii a Peru, potkat ji však můžeme i na horských svazích v severním Chile, Argentině či Ekvádoru.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Sdružuje se do stád tvořených dominantním samcem a samicemi s mláďaty, kde mají jasně danou hierarchii. Samci bývají při sebemenším konfliktu velmi zuřiví. Samcům při dospívání rostou takzvané bojové zuby, kterými útočí na uši, nohy, krk a genitálie svých soků. Lamy jsou přežvýkavci, hlavní složku potravy tvoří trávy, byliny, keře a lišejníky.



Samec lamy krotké Martin je novým přírůstkem táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Lamy byly domestikovány před více než 4 000 lety a říká se jim velbloudi Nového světa. Pro svou robustní stavbu těla se lama většinou využívala k transportu různého materiálu, denně je schopna ujít mnoho kilometrů s nákladem i 40 kilogramů. Může žít ve vysokých nadmořských výškách a to proto, že její červené krvinky na sebe váží 3x více kyslíku, než je tomu u ostatních živočichů. Lidé chovají lamy kvůli vlně a trusu, který se používá jako hnojivo nebo po vysušení jako palivo.

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně v zimním období je až do března otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž