Přeskočit na hlavní obsah

Česká krajina pomohla zasadit strom v Aleji svobody u tábora Vojna u Příbrami v rámci projektu Nadace Partnerství

Jeden ze stromů nově vzniklé Aleje svobody u bývalého pracovního tábora Vojna nedaleko Příbrami pomohl zasadit ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál v rámci projektu, který od roku 2018 organizuje Nadace Partnerství.



Na vysazení javoru se spolu s ním podíleli Pavel Kafka, jednatel společnosti Arboeko, která stromy pro výsadbu vypěstovala, a jeho otec František Kafka, který byl komunistickým režimem vězněn v nedalekém táboře Bytíz. Vysazený strom na závěr opatřili dřevěnou vizitkou s nápisem „S láskou k přírodě, s úctou ke svobodě“.

„Hledání rovnováhy mezi svobodou a řádem je jednou z hlavních hybných sil lidské společnosti od zrodu naší civilizace. Právě tato hodnota bude vždy patřit v naší společnosti k těm nejzákladnějším,“ uvedl Dalibor Dostál, který je původní profesí politolog. Svoboda přitom podle něj není hodnotou, kterou by měla společnost automaticky zaručenou. „V současné době ztrácíme svobodu rychlostí, kterou jsme si ještě před několika málo lety nedokázali představit,“ doplnil Dalibor Dostál. Podle jeho slov je přitom stále aktuální výrok amerického státního a přírodovědce Benjamina Franklina: „Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.“

Tábor Vojna byl vybudován v letech 1947 až 1949 německými válečnými zajatci a nese jméno po nedalekém vrchu. Po odchodu válečných zajatců začal nastupující komunistický režim tábor využívat jako místo nucených prací. K nim byla odsouzena i řada příslušníků československé elity nepohodlných pro tehdejší komunistickou moc, včetně příslušníků západního i východního zahraničního odboje z doby druhé světové války. Vězni byli využívání zejména jako pracovní síla při těžbě uranové rudy v nedalekých dolech a při rozšiřování pracovního tábora.

V lágru tak byl vězněn například legendární československý válečný stíhač ze západní i východní fronty a nejúspěšnější pilot ve Slovenském národním povstání generál František Chábera, někdejší zástupce velitele 1. československé samostatné smíšené letecké divize v Sovětském svazu plukovník Mikuláš Lysický, vynikající válečný střelec bombardéru 311. československé peruti R.A.F. z bitvy o Atlantik podplukovník Pavel Pukančík nebo hrdina bitvy o Británii plukovník in memoriam Sylvestr Müller, který zahynul v roce 1954 při důlním neštěstí na dobývce.

Vysazená Alej svobody u tábora Vojna byla již čtvrtá, kterou Nadace Partnerství připravila. První byla vysazena pod Řípem v roce 2018 k oslavám sta let Československa, druhou pak v roce 2019 alej ve Vestci u Prahy k třicátému výročí sametové revoluce. Loni pak Nadace Partnerství vysadila Alej svobody v Šatově u rakouských hranic při někdejší železné oponě, jak se označovala střežená a ostnatými dráty označená hranice mezi východním a západním blokem.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž