Přeskočit na hlavní obsah

V Česku vznikla desátá rezervace velkých kopytníků. Divocí koně osídlili mokřadní louky u Nýřan na Plzeňsku

Již desátá rezervace velkých kopytníků začala fungovat v České republice. Divoké koně vypustili ochránci přírody ve spolupráci s Plzeňským krajem na mokřadní louky u Nýřan na Plzeňsku. V Plzeňském kraji jde o třetí rezervaci velkých kopytníků, tedy nejvyšší počet mezi všemi kraji v České republice. „V Plzeňském kraji se v současné době nachází téměř třetina tuzemských rezervací velkých kopytníků,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.



Stejně jako v jiných oblastech Česka, také u Nýřan bude úlohou velkých kopytníků péče o cenný biotop. „Janovský mokřad se nachází na místě bývalého rybníka. Je předmětem zájmu ochrany přírody díky spontánnímu vzniku mokřadních společenstev vlivem činnosti bobra. Komplex vlhkých až podmáčených luk s enklávami sušších stanovišť a tůněmi je biotopem či tahovou zastávkou několika ohrožených druhů ptáků, žije zde například polák malý, bramborníček hnědý nebo jeřáb popelavý,“ popsal lokalitu Miloslav Jirků z Biologického centra akademie věd České republiky.

Skupinu tří divokých koní, které pro rezervaci v Nýřanech bezplatně poskytla ochranářská společnost Česká krajina, převezli na místo pracovníci Zoo Plzeň. Vznik rezervace inicioval a financoval Plzeňský kraj. „Pracovníkům odboru životního prostředí Plzeňského kraje je třeba poděkovat za jejich iniciativu, i za rychlost, s jakou se jim podařilo rezervaci vytvořit. První informativní schůzka se uskutečnila začátkem července a začátkem prosince již divocí koně vyběhli do nové rezervace. Právě rezervace u Nýřan ukazuje, že pokud je dobrá vůle, je pastva velkých kopytníků nejenom efektivní, ale i rychle realizovatelný způsob péče o krajinu,“ zmínil Dalibor Dostál.

Rezervace se zároveň stala jednou z výkladních skříní ochrany přírody v regionu. „Exmoorský divoký kůň a pratuři dále zvýší atraktivitu Janovského mokřadu, který se stává symbolem Plzeňského kraje a jeho úsilí o záchranu naší krajiny,“ uvedl náměstek hejtmanky Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí, zemědělství, evropských záležitostí a regionálního rozvoje Josef Bernard.

Dvojici praturů pro nýřanskou rezervaci se ochránci přírody pokusili odchytit již včera, ale neúspěšně. „Jedna ze samic v milovickém stádě netradičně porodila na podzim, takže je celé stádo v těchto dnech mimořádně plaché a ke zvířatům se nepodařilo přiblížit na vzdálenost, která by umožňovala odchyt,“ vysvětlil Dalibor Dostál.

Desítka rezervací v Česku vznikla sedmi let od založení pilotního projektu. „První rezervace velkých kopytníků vznikla v roce 2015 v bývalém vojenském prostoru Milovice. Jsme rádi, že se tento efektivní způsob péče o krajinu v Česku uchytil. V nejbližších měsících by měla vzniknout další rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji, zájem o přírůstky velkých kopytníků nyní mají ochranářské organizace na Slovensku, na Ukrajině nebo v Rakousku,“ doplnil Dalibor Dostál. Propagovat pastvu velkých kopytníků v zahraničí velmi účinně pomáhá ochranářská organizace JARO Jaroměř, která se podílí na péči o krajinu i mimo Českou republiku.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž