Přeskočit na hlavní obsah

Obliba hlavního města nepolevuje, loni se Praha rozrostla o dalších deset tisíc lidí

Atraktivita českého hlavního města je stále velmi vysoká a láká stále nové a nové obyvatele. Jen loni se Praha podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) rozrostla o dalších 10 714 lidí. Většinu z tohoto přírůstku tvoří lidé, kteří se do hlavního města přistěhovali. O rok dříve, v roce 2021, se Praha rozrostla o 15 993 obyvatel. "Je jasné, že tento demografický trend bude pokračovat a vedení města by na něj mělo být připravené. Zcela zásadní je nový územní plán s dostatkem rozvojových ploch pro velké rezidenční projekty," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.



Lákadla hlavního města jsou podle Korce jednoznačné. "Praha je nejbohatší město v Česku a patří k nejbohatším regionům v rámci celé Evropské unie. Nabízí nejlepší profesní uplatnění s nejvyššími mzdami v ČR, nejširší kulturní i sportovní vyžití i nejdostupnější a nejkvalitnější zdravotní péči. Úroveň infrastruktury se nedá srovnávat s žádným jiným českým městem. Také kriminalita je v porovnání se světem velice nízká, proto se do Prahy stěhuje i spousta cizinců," soudí šéf Ekospolu Korec.

Loni se do českého hlavního města přistěhovalo celkem 41 605 lidí, naopak 31 187 se vystěhovalo. Z celkového přírůstku obyvatel tak na stěhování připadlo vysokých 10 418 lidí. Lidé opouštějící hlavní město mířili velmi často do Středočeského kraje, kam se loni přistěhovalo 30 640 lidí. "Mnozí kvůli nedostatku dostupných bytů na pražském trhu. Spousta lidí se sice z Prahy přestěhovala do okolních obcí, přesto do hlavního města stále dojíždí do práce. Což zvětšuje už tak velké problémy s každodenní dopravou," upozorňuje pražský developer.

Řešením by podle developera bylo udržet tyto lidi v hlavním městě. "Proto ale chybí jedna zásadní věc – aktuální územní plán umožňující pružně reagovat na demografický vývoj. V Praze však stále platí zastaralý územní plán schválený už v roce 1999 (platný je od roku 2000), jehož rozvojový potenciál se dávno vyčerpal. Přestože ho měl po deseti letech nahradit nový územní plán, nestalo se nic. Rozvojový potenciál Prahy tak postupně klesl až k nule. Je takřka zázrak, že se vůbec ještě nějaké byty staví. Aby se tak stalo, musí investor absolvovat martyrium dílčí změny územního plánu. Tento proces se přitom může táhnout dlouhé roky a je velice nepřehledný," kritizuje developer Korec.

Přestože počet Pražanů každoročně roste, hlavní město s tím podle šéfa Ekospolu nepracuje. "Některé městské části naopak developerům, kteří jako jediní ve velkém staví byty nejen pro nové obyvatele hlavního města, hází klacky pod nohy a tolik potřebnou novou výstavbu blokují. Není divu, že ceny nových bytů rostou a bydlení se stává více nedostupným. Zásadní proto je urychleně schválit nový územní plán s pozemky vhodnými pro výstavbu rezidenčních projektů s tisícovkami bytů. Jen tak bude Praha připravená na nové obyvatele, jejichž příliv jen tak neskončí," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž