Zvířecí osazenstvo táborské zoologické zahrady na začátku tohoto týdne rozšířil pár v Česku silně ohrožených sov pálených, které mnozí považují za nejkrásnější sovy vůbec. Po zabydlení sovího páru v novém domově by táborská zoo ráda pravidelně odchovávala mláďata této ve volné přírodě mizící sovy.
Pár sov pálených v ZOO
Tábor. FOTO: ZOO Tábor/Barbora Kubíčková
„Sovy pálené z volné přírody
postupně mizí. Největším nebezpečím je pro ně člověk, nejčastější zjištěnou
příčinou smrti těchto krásných sov je srážka s autem či vlakem. Velké riziko
představuje také používání chemických prostředků proti hlodavcům, kteří tvoří
podstatnou část potravy těchto sov. Některé odhady mluví o tom, že na českém
území přežívá už jen 150 až 450 párů. V Česku je tak sova pálená zvláště
chráněná jako silně ohrožený druh,“ zdůrazňuje ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že chov sov pálených tak plně
zapadá do konceptu táborské zoo.
„Naším hlavním posláním je
chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Proto jsme velmi rádi, že se naše
zvířecí osazenstvo rozrostlo hned o pár těchto krásných a bohužel ve volné
přírodě vymírajících sov. Stejně jako všechna ostatní zvířata u nás budou mít
ty nejlepší možné podmínky. Doufáme, že bychom v budoucnu mohli sovy
pálené pravidelně odchovávat,“ naznačuje další plány se sovím párem ředitel
Korec.
Sova pálená je snadno rozeznatelná podle výrazného závoje
srdčitého tvaru kolem obličeje, velkých černých očí a charakteristického
zbarvení. Spodní strana těla je bílá až žlutohnědá s tmavým skvrněním, svrchní
strana tmavá – břidlicově černá s jemným bílým skvrněním.
Původně sovy pálené žily v otevřené krajině se skálami či
světlými lesy, postupem času se ale přizpůsobily blízkosti člověka. V současnosti
tak hnízdí hlavně v budovách, převážně na půdách. Oblíbily si ale také
věže kostelů, zříceniny a zemědělské usedlosti. Zemědělcům pomáhají tím, že v okolí
loví hraboše a myši. Populaci sov však decimuje používání jedů k hubení hlodavců.
Hlavním predátorem sov je kuna skalní.
Sova pálená má velmi dobrý sluch, díky kterému dokáže přesně
lokalizovat svou kořist. Drtivou část potravy (až 95 procent) tvoří drobní
savci, nejoblíbenějším úlovkem jsou hraboši polní. Občas uloví i malé ptáky,
obojživelníky nebo hmyz. Kořist loví převážně v noci, nízkým neslyšným
letem těsně nad zemí.
Sova pálená vytváří trvalé páry, které většinou zůstávají věrní
místu hnízdění. Tok začíná podle počasí během února či března, první hnízdění
se odehrává obvykle v dubnu, druhé pak v červenci nebo srpnu. Na
vejcích sedí pouze samice, které samec přináší potravu. Vylíhnutá mláďata pak
krmí oba rodiče. Z hnízda mladé sovy poprvé vylétnou po zhruba 60 dnech.
Sovy pálené rozšířily kolekci sov v ZOO Tábor, kde už žijí kalous ušatý, puštík bradatý, puštík obecný,
sovice sněžní a výr velký.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší
soukromá zoo v Česku ZOO Tábor
patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od
insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji
zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce
2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Během března je otevřená pouze o víkendech a
státních svátcích od 9:00 do 17:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je
reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o
návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze
nalézt na webu www.zazubra.cz.
Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380
zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat