Přeskočit na hlavní obsah

Zájem o hypotéky byl v únoru oproti začátku roku mírně vyšší, meziročně však stále výrazně propadá

Zájem o hypotéky v únoru nepatrně vzrostl. Banky a stavební spořitelny podle aktuálních dat Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA) poskytly v druhém měsíci letošního roku hypoteční úvěry v celkovém objemu 7,9 miliardy korun, což je meziměsíčně o 20 procent více. Jde však jen o zdánlivé zlepšení, protože meziročně je objem stále o 69 procent nižší a zůstává nejhorší za posledních deset let. Za celý loňský rok se objem poskytnutých hypoték propadl o 64 procent na 162 miliard korun, přičemž počet poskytnutých hypoték byl loni nejnižší za posledních 20 let.



Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v únoru dosáhl 6,5 miliardy korun po lednových 5,4 miliardy korun. Objem refinancovaných úvěrů (interně či z jiné instituce) pak činil 1,33 miliardy korun, což je jen mírné zvýšení oproti lednovým 1,15 miliardy korun.

Zatímco v lednu bylo poskytnuto 1 900 nových hypoték, v únoru se hodnota zvýšila téměř o 390 a dostala se na hranici 2300. Počet hypoték tak nepatrně převýšil prosincovou hodnotu a byl nejvyšší od srpna minulého roku. Pokud však tato čísla srovnáme s minulými roky, zjistíme, že zájem o hypotéky je stále velmi nízký. Průměrný počet nových hypoték se v první polovině minulého roku pohyboval kolem 6 tisíc a předloni pak dosahoval 9,5 tisíce.

Nevídaně nízký zájem o hypotéky způsobily rekordně vysoké úrokové sazby. Úroková sazba sice u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů podle Hypomonitoru ČBA v únoru druhý měsíc v řadě mírně poklesla, a to z 5,93 na 5,9 procenta, stále se však pohybují na nejvyšších úrovních za posledních dvacet let. Nabídkové sazby jsou přitom ještě o něco vyšší, pohybují se v rozmezí šesti až sedmi procent.

Domácnosti nyní za splátku hypotéky zaplatí o tisíce korun měsíčně více. Průměrná výše hypotéky podle Hypomonitoru mírně vzrostla na 2,86 milionu korun. Při splatnosti 15 let s aktuální úrokovou sazbou činí měsíční splátka 23 944 korun. Při dvouprocentním úroku pak klient měsíčně zaplatí 18 382 korun. "Pokud bude domácnost nyní refinancovat z dvouprocentního úroku na současný průměr, zaplatí o 5562 korun měsíčně více, Ročně jde takřka o 67 tisíc korun, což už je v rodinných rozpočtech dost znát," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Propad hypotečního trhu podle něj dopadá také na nemovitostní trh, i ten loni zásadně zbrzdil. "Podle dat Ekospolu prodej nových bytů v Praze loni propadl o dvě třetiny a je nejhorší za posledních 20 let. Zásadně se na tom projevil právě propad hypotečního trhu. Zatímco dříve nový byt financovala prostřednictvím hypotéky polovina klientů, loni se jejich podíl propadl na zhruba deset procent. Většinu kupujících tvoří lidé, kteří v nemovitostech hledají ochranu peněz před vysokou inflací. Právě tito investoři táhnou realitní trh i v prvních měsících letošního roku. Zhodnocení nemovitostí totiž v dlouhodobém horizontu inflaci překonává," doplňuje Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...