Přeskočit na hlavní obsah

Panika kolem azbestu. Rezervace velkých kopytníků není zasažena, přesto ji kauza silně poškodila

 Pozemky zasažené azbestem se nenacházejí na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vyplývá z informací zveřejněných Českou inspekcí životního prostředí.



„Výrazný posun do celé věci vnesla Policie ČR, která zástupcům obcí a vlastníkovi pozemků upřesnila prokazatelně zasažené lokality, jež byly znalecky prozkoumány a kde byl zjištěn výskyt azbestu. Jedná se o nevyužívané pozemky severně od letiště Milovice – Boží Dar. Na některých těchto pozemcích byl znalcem zjištěn významný výskyt azbestu. Jeho přítomnost byla také identifikována mj. v recyklátu, který byl použit pro výstavbu cyklostezky mezi Milovicemi a obcí Zbožíčko,“ uvedla Česká inspekce životního prostředí.

Zpráva České inspekce životního prostředí tak potvrdila předběžné informace o výskytu azbestu, které zmiňovaly právě lokalitu Boží Dar nedaleko milovického letiště. „Bohužel, některé veřejné instituce se v minulých dnech vyjadřovaly natolik nešťastně, že vzbudily u občanů a médií dojem, že azbestem je zasažený celý bývalý vojenský prostor Milovice,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.

Právě nepřesné informace, a zároveň nezveřejnění přesných podkladů, které již v té době byly k dispozici, rezervaci vážně poškodily. „Je to pro nás těžká rána. Způsobilo nám to nevratné škody. Bylo zrušeno několik akcí, televizní natáčení, dobrovolníci odřekli účast na domluvených brigádách. Špatná pověst, kterou rezervace získala kvůli nepodloženým informacím o zamoření azbestem, ji připravila také o řadu darů, které tvoří významnou část jejího financování,“ doplnil Dalibor Dostál.

Škody za několik posledních dní podle něj dosahují stovek tisíc, ještě horší však podle něj budou následky dlouhodobé. „Kauza kolem azbestu zcela znehodnotila roky naší práce. Nyní nezačínáme od nuly, ale ze záporných hodnot. Ještě několik let se budeme zbavovat pověsti místa, které je zamořeno rakovinotvorným materiálem,“ upozornil Dalibor Dostál.

Pokud by všechny veřejné instituce včas zveřejnily informace, které měly k dispozici, nemusely podle něj škody pro rezervaci vůbec vzniknout. Situace se přitom ani v posledních dnech nelepší. „Přestože jsme veřejně požádaly všechny instituce, které se v této věci angažují, o poskytnutí všech potřebných informací, dodnes nemáme od žádného úřadu jediné oficiální vyjádření. Některé úřady jsme oslovili přímo, přesto nemáme dodnes žádnou odpověď,“ uzavřel Dalibor Dostál. Největší škody přitom rezervaci vznikly v posledních dvou dnech. Paradoxně až poté, co se uskutečnilo jednání jednotlivých institucí řešících azbestovou kauzu. Žádná z nich však informace prezentované na jednání rezervaci nepředala.

Rezervace velkých kopytníků se nachází v bývalém vojenském prostoru Milovice na ploše zhruba 350 hektarů. Je nejrozsáhlejším uživatelem areálu, který od roku 1904 sloužil k výcviku armád několika států. Po roce 1968 se toto území stalo největší základnou sovětské armády v bývalém Československu. Zamoření lokality Boží Dar vyšetřuje policie. Zabývá se podezřením, že azbest nebyl při demolici budov v bývalém vojenském prostoru odstraněn v souladu s platnou legislativou, ale byl rozhrnutý na místě nedaleko letiště a použit při stavbě cyklostezky do obce Zbožíčko.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž