Přeskočit na hlavní obsah

Přijďte v sobotu do táborské zoo oslavit narozeniny fosy Masotry

Dvě jedničky budou už tuto sobotu 27. května zářit na pomyslném narozeninovém dortu Masotry, zástupce vzácné fosy madagaskarské. Ošetřovatelé z táborské zoologické zahrady, kde tato neobvyklá šelma žije, připravili přesně na půl druhou odpolední speciální narozeninové komentované krmení. Přijďte táborskému oslavenci popřát osobně.



Návštěvníci budou mít jedinečnou možnost vidět naši filmovou hvězdu Masotru. Právě fosy madagaskarské hrály jednu z hlavních rolí v oblíbeném animovaném filmu Madagaskar. Náš Masotra se rozhodně jako filmová hvězda chová. Většinu času se před zvědavými návštěvníky ukrývá, jako by ho pronásledovali neodbytní paparazzi. Co ho ale spolehlivě dostane z jeho úkrytu ven, je jídlo. Účastníci narozeninové oslavy tak získají mimořádnou příležitost tuto krásnou, leč ve volné přírodě kriticky ohroženou šelmu pořádně si prohlédnout. Spokojený a nakrmený oslavenec jim jistě rád pěkně zapózuje, než se opět vydá mimo zraky přihlížejících,“ láká k návštěvě mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

 Fosa madagaskarská patří k nejohroženějším zvířecím druhům na celém světě. Ve volné přírodě přežívá už jen pár posledních tisíc jedinců. V evropských zoologických zahradách žije podle posledních aktuálních dat pouze osm desítek jedinců fosy, v Česku ji kromě Tábora chovají už jen v jedné další zoo. Táborská zoologická zahrada vzácnou fosu madagaskarskou chová díky zapojení do Evropského záchovného programu EEP zaštiťovaného Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

Masotra je typická šelma, která si nejvíce pochutná na čerstvém masu FOTO: ZOO Tábor/Kateřina Chlupáčková

 

Fosa pochází z Madagaskaru, kde je vrcholovým predátorem. V přírodě loví lemury a menší savce, plazy a ptáky. I když se nejvíce podobá malé pumě, ke kočkám má evolučně poměrně daleko. Díky molekulárně biologickým studiím se přišlo na to, že nejbližšími příbuznými madagaskarských šelem jsou takzvané promykovité šelmy. Fosa je anatomicky výborně přizpůsobena pro život v korunách stromů, kde se i díky dlouhému ocasu dokáže velmi obratně pohybovat a lovit. Jedná se solitérní zvíře, partneři se potkávají pouze v období páření. Mimo toto období jsou jedinci vůči sobě velmi agresivní. Fosy jsou nejaktivnější během soumraku a rozbřesku.

 

Kromě speciálního narozeninového komentovaného krmení se mohou návštěvníci těšit také na komentovaná krmení dalších zvířat. Přesný rozpis je na webu zoo www.zootabor.eu.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od dubna je otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...