Přeskočit na hlavní obsah

ČNB dále dusí českou ekonomiku, vysoké sazby zdražují úvěry firmám a znepřístupňují bydlení

Obrovský propad realitního trhu, prakticky nedostupné vlastní bydlení ve velkých městech a historicky nejvíce zaniklých firem. To jsou výsledky takřka rok trvajícího období extrémně vysokých základních úrokových sazeb, které Česká národní banka (ČNB) drží už od loňského 22. června na nejvyšších hodnotách od roku 1999. Nic na tom nezměnilo ani květnové zasedání bankovní rady, v souladu s očekáváním ponechala základní úrokové sazby beze změn. A to je špatně, tvrdí developer Korec z Ekospolu.



Dvoutýdenní repo sazba tak i nadále zůstává na sedmi procentech. Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, zůstala na šesti procentech.

"Sazby centrální banky jsou klíčové pro celý trh, protože od nich se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů včetně hypoték. Čím vyšší úroky, tím dražší úvěry na investice a provoz pro firmy či půjčky na bydlení pro domácnosti," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Nevídaně vysoké úrokové sazby podle Korce dusí celou ekonomiku. "Nejvíce je to vidět na realitním trhu, který loni zcela zásadně propadl, například v Praze se loni prodalo nejméně nových bytů za posledních dvacet let. Je to pochopitelné, protože pořízení nového bytu dlouhodobě polovina klientů financuje prostřednictvím hypotéky. Ty ale v návaznosti na růst základních úrokových sazeb zdražily více než dvojnásobně. ČNB navíc opět zpřísnila podmínky pro žadatele, nová kritéria nesplní ani ti, kdo by dříve problém se získáním hypotečního úvěru neměli. Aby rodina získala hypotéku na odpovídající byt, musela by mít čistý měsíční příjem přes sto tisíc korun a k tomu ještě ušetřené až dva miliony korun. Kvůli makroekonomické politice ČNB se tak vlastní bydlení stalo prakticky nedostupným pro většinu domácností v Česku včetně střední třídy," tvrdí šéf Ekospolu.

"Vysoké základní úrokové sazby však působí velké problémy také firmám, kterým se výrazně zvýšily náklady na úvěrové financování. Krátkodobý výkyv se dá pár měsíců vydržet, každá zdravá firma by měla mít dostatečnou rezervu. Současné vysoké úrokové sazby však trvají už jedenáctý měsíc. To je dost dlouho na to, aby i jinak ekonomicky zdravé firmy začaly cítit potíže. I to už se dá jasně pozorovat. V prvním čtvrtletí letošního roku zaniklo podle dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau 4230 firem, což je nejvíce v historii," dodává pražský developer.

"Začíná se tak jasně ukazovat, že udržování základních úrokových sazeb na extrémně vysokých hodnotách, dusí českou ekonomiku. Je nejvyšší čas, aby ČNB zakročila a základní úrokové sazby výrazně snížila. Jinak celou ekonomiku zcela zadusí," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž