Přeskočit na hlavní obsah

Táborské zoo se daří odchovávat vzácné sovy, po sovách pálených se rozmnožili i puštíci obecní

Zdá se, že se sovími mláďaty se v táborské zoologické zahradě roztrhl pytel. Jen krátce po sovách pálených se vylíhli také ohrožení puštíci obecní. Návštěvníkům se všechny letošní přírůstky vzácných sov předvádí v plné parádě.

Mláďata puštíka obecného v táborské zoologické zahradě. FOTO: ZOO Tábor/Erik Brom

Vzácným sovám jsme u nás vytvořili ty nejlepší možné podmínky. Před časem jsme vybudovali nové voliéry, v nichž se sovám velmi daří. Dokládá to i to, že se pravidelně rozmnožují. Sovy pálené nakladly vejce dokonce jen malou chvíli poté, co jsme je získali a přivezli k nám do Tábora. Kromě letošních mláďat puštíka obecného jsme loni odchovali také vzácného puštíka bradatého. Budeme moc rádi, když se nám odchovy těchto ve volné přírodě bohužel mizících sov budou dařit i v budoucnu. Chceme přispět k záchraně těchto krásných nočních ptáků,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Puštík obecný je středně velká sova se „závojem“ kolem tmavých očí, která patří k našim nejrozšířenějším sovám. Vyskytuje se ve všech typech lesů, hlavně v listnatých a smíšených. Žije také v alejích s dutými stromy, zahradách, městských parcích či hřbitovech. Hnízdí v dutinách, na půdách domů nebo využívá opuštěná hnízda dravců. Živí se drobnými savci, ptáky a obojživelníky, které loví za šera a v noci buď při pomalém letu nad zemí, nebo útokem z vyvýšeného místa.

Mládě puštíka obecného v táborské zoologické zahradě. FOTO: ZOO Tábor/Erik Brom

 

Námluvy probíhají už během února, o měsíc později pak začíná hnízdění. Na snůšce sedí pouze samička, sameček se zahřívání vajíček neúčastní. Jeho úkolem je obstarávat potravu pro samičku. Ta zůstává v hnízdě ještě zhruba deset dnů po vylíhnutí posledního mláděte, která se rodí postupně. Hnízdní dutinu mláďata poprvé opouští asi měsíc po vylíhnutí. Vyvedená mláďata se v blízkosti hnízda každou noc hlasitě ozývají a dávají tím rodičům najevo svou přítomnost a neustálý hlad.

Puštík obecný má dokonalé mimikry, zbarvení peří imituje kůru stromů. Vyskytuje se ve dvou barevných formách – v šedé a hnědé až rezavé. Jako jedna z mála sov má celočerné oči.

V Česku se puštík obecný proslavil rolí sovy Rozárky v oblíbené pohádce Tři oříšky pro Popelku. Puštík obecný je zařazen v celosvětovém seznamu ohrožených zvířat CITES.

Kolekci sov v ZOO Tábor tvoří kalous ušatý, puštík bradatý, puštík obecný, sova pálená, sovice sněžní a výr velký.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od dubna je otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž