Přeskočit na hlavní obsah

Kačena z táborské zoo váží několik set kilogramů a má dlouhé rohy

Kačena má rohy, dlouhým ocasem odhání mouchy a váží několik set kilogramů. Napsat takové informace do písemné práce z přírodovědy, dopadl by student jako spolužáci Macha a Šebestové Pažout s Horáčkem, kterým učení nikdy příliš nešlo. Možná by za svůj vědomostní výkon dostal takový student od paní učitelky pěknou velkou pětku. A přece by měl pravdu. Možná se totiž vrátil z táborské zoologické zahrady, kde potkal „kačeny“ Matildu s Mafaldou. Tyto dvě osmileté dámy totiž nejsou jen tak obyčejné „kačeny“, ale Cacheny (čti: kačeny). Jde o jedno z nejmenších plemen tura domácího, které postupně vymírá. Na světě přežívají už jen poslední dva tisíce kusů. Žijí takřka výhradně v Portugalsku a Španělsku.



Plemeno Cachena je velmi starobylé a zachovalo si některé znaky praturů, například „pekelný“ dimorfismus. To znamená, že býci mají na rozdíl od samic černou hlavu, s dlouhými rohy tak připomínají čerta. U pozdějších plemen turů tento rozdíl ve zbarvení pohlaví vymizel.

Plemeno Cachena bylo vyšlechtěno v ne příliš úrodné oblasti Vila Real na severu Portugalska s poměrně drsným klimatem, na které se ale tento dobytek skvěle adaptoval. Díky malému vzrůstu, dorůstá jen 110 centimetrů, potřebuje méně energie a snadněji tak překoná období, kdy je nedostatek potravy. Původně toto plemeno chovali místní zemědělci pro maso, mléko i jako tažné zvíře. Dnes se využívá zejména pro produkci velmi kvalitního hovězího masa s ochrannou známkou místního původu "Carne Cachena da Peneda". Mléka tento dobytek produkuje jen velmi málo, díky množství spasených vzácných a málo rozšířených bylin má velmi specifickou chuť i vůni.  Vyrábí se z něj místní sýr "Brandas da Cachena", který je vyhlášenou pochoutkou.



ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je nyní otevřená každodenně od 9:00 do 18:00.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od dubna je otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž