Přeskočit na hlavní obsah

Lev, medvěd, malpa, fosa i papoušci. Velká letní soutěž pro umělce z táborské zoo zná své vítěze

Obrovský ohlas vyvolala velká letní soutěž, kterou táborská zoologická zahrada vyhlásila pro své umělecky nadané návštěvníky. Ti mohli soutěžit hned ve třech kategoriích – fotografie, video, kresba. Jedinou podmínkou bylo, aby na uměleckém díle bylo ztvárněno některé ze zvířat žijících v ZOO Tábor. Výherci získají nejnovější knihu „Jak chráníme ohrožené druhy“ a výherci kategorie kreseb navíc ještě dětskou vstupenku do zoo.

Vzácná fosa madagaskarská Masotra. Jedna z vítězných kreseb od Kristýny Brabcové ze školní družiny Veverušáci z Berouna-Záluží.

Naši návštěvníci jsou opravdu velmi talentovaní, což nám dokazují už dlouho. Velmi často nám ze svých návštěv posílají fotky, které jsou velmi povedené. Rozhodli jsme se tuto jejich aktivitu podpořit velkou letní soutěží, její ohlas ale předčil všechna naše očekávání. Fotkami, videi i kresbami jsme byli úplně zaplavení,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Kvůli velkému zájmu zoo dokonce posunula původně plánovanou uzávěrku. „S výběrem vítězů fotografické soutěže nám pomohli fanoušci na Facebooku, nejlepší video a kresbu vybrala naše odborná porota. Za zmínku stojí první místo v kategorii kreseb, kterou získaly děti ze školní družiny Veverušáci z Berouna-Záluží. Její vedoucí nám poslala na čtyři desítky krásných obrázků, které namalovaly děti z družiny. Vítězná díla budeme postupně zveřejňovat na našich facebookových stránkách,“ doplňuje mluvčí zoo Sušanka a dodává, že podobnou soutěž zoo v budoucnu opět zopakuje.

Malpa hnědá z táborské zoo na jedné z vítězných fotografií od Andrey Záleské.

 

V kategorii FOTOGRAFIÍ zvítězili díky hlasování fanoušků tito soutěžící:

1.      Miroslav Rusnák

2.      Michaela Němcová

3.      Andrea Záleská

V kategorii VIDEÍ vybrala odborná porota tyto soutěžící:

1.      Miroslav Rusnák

2.      Iveta Karasová

3.      Petr Moravec

V kategorii KRESEB vybrala odborná porota tyto soutěžící:

1.      Květa Hrbáčková – školní družina Veverušáci

2.      Olga Luňáčková

3.      Samuel Černík

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. V říjnu je otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...