Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoo dlouhodobě podporuje zákaz klecového chovu zvířat

Přeplněné drátěné klece, v nichž nemají zvířata ani dostatek místa na jakýkoliv větší pohyb, jsou dennodenní realitou drtivé většiny českých hospodářských zvířat. Například z takřka čtyř milionů slepic chovaných v Česku jich zhruba 84 procent živoří v podobných nevyhovujících podmínkách. Není proto divu, že si frustrované slepice místo popelení a hřadování vzájemně vyklovávají peří či si ho odírají o těsné klece. V nevyhovujících klecích však zemědělci stále vězní také například prasata, králíky, husy, kachny či křepelky. ZOO Tábor proti takovému nelidskému zacházení dlouhodobě bojuje a podporuje kampaň Konec doby klecové, kterou u nás koordinuje vedoucí české pobočky Compassion in World Farming Romana Šonková.



Ne všechny slepice se mají tak dobře, jako ty žijící v táborské zoologické zahradě. FOTO: ZOO Tábor/Kateřina Chlupáčková

Posláním naší zoologické zahrady je ochrana zvířat, proto nemůžeme kruté podmínky v hospodářských chovech jen tak přehlížet. Chov hospodářských zvířat v klecích, které často mají zcela nevyhovující rozměry, považuji za týrání zvířat, jehož jediným smyslem je dosažení co největšího zisku. To v žádném případě nemůže ospravedlnit utrpení, které nevyhovující klece zvířatům působí,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

V Česku se blíží zákaz klecového chovu slepic, který začne platit v roce 2027. „To ale neznamená, že na trhu nebudou vejce od slepic týraných v malých klecích. Zákon schválený na konci roku 2020 totiž nezakazuje prodej takových vajec z dovozu. Řešením proto je celounijní zákaz platný pro všechny země Evropské unie a pro všechna hospodářská zvířata. Právě to je cílem aktuální kampaně ochránců zvířat, ke které se jako zoo připojujeme,“ dodává ředitel Korec.

Evropská komise se zavázala, že do konce letošního září předloží návrh zákazu klecí pro všechna hospodářská zvířata. To se ale nestalo. Proto CIWF vyzývá Evropskou komisi, aby tento slib dodržela. Zájemci se k této výzvě a tlaku na vedení EU mohou připojit posláním vzkazu přímo předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Bližší informace a formulář k odeslání je na stránkách CIWF Česko www.ciwf.cz.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. V říjnu je otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž