Přeskočit na hlavní obsah

Umělá inteligence, strojové učení, roboty a drony. Čeští vědci vyvíjejí systém pro boj s invazními druhy

Lupina mnoholistá, celík kanadský nebo bolševník velkolepý. To jsou jen některé druhy invazních rostlin, které po zavlečení člověkem do tuzemské krajiny začaly zaplavovat českou přírodu.



Jen v Česku způsobují invazní druhy ročně stamilionové škody a vytlačují z přírody původní druhy organizmů. „Boj s invazními rostlinami je velmi náročný a obtížný. Vyžaduje nasazení velkého počtu lidí ve správný čas. To je v době, kdy lidé obecně ztrácejí zájem o práci pod širým nebem, stále složitější,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která iniciovala projekt zapojení robotů a dronů do boje s invazními rostlinami.

Ochráncům přírody zatím pomáhají s odstraňováním invazních druhů desítky dobrovolníků, ale ani jejich opakované nasazení nevede k úplnému vymizení invazních rostlin z přírodně cenných lokalit. Ochranářská organizace proto oslovila české univerzity, výzkumné ústavy a startupy, aby společně vyvinuly systém, který bude invazní rostliny likvidovat s pomocí nejmodernějších technologií.

Přírodně cenná území budou nejdříve monitorovat ze vzduchu drony vybavené technologií rozpoznávání invazních druhů rostlin. V tom se budou postupně zdokonalovat na základě strojového učení. Dron pak vyšle signál pozemnímu robotu, který dojede na místo výskytu invazních rostlin a zlikviduje je.

Projekt využije zkušenosti s určováním druhů, které získal brněnský startup FlowerChecker, který v tomto oboru patří ke světové špičce. „Do společného projektu plánujeme přispět zkušenostmi s určováním druhů rostlin pomocí technologie hlubokého strojového učení. Technologie, kterou pod značkou Plant.id už integrovaly stovky mobilních aplikací z celého světa, tak bude využita pro zpracování fotek z dronů. V rámci projektu se tedy firma zaměří na udržení vysoké spolehlivosti určení a prostorové lokalizace invazních druhů rostlin při minimálních požadavcích na letový profil,“ říká Ondřej Veselý, šéf startupu FlowerChecker. Na financování vývoje inovativní technologie podal startup žádost o grant z programu Prostředí pro život Technologické agentury České Republiky (TAČR).

Výsledek spolupráce vědců a firem využijí nejenom ochránci přírody, ale také zemědělci. „Projekt navazuje na dlouhodobý vývoj autonomních a robotických systémů na Technologické fakultě České zemědělské univerzity Praha. Podporuje dlouhodobý trend automatizace procesů v zemědělské výrobě, který sílí i v souvislosti s úbytkem pracovních sil ze zemědělství, neustálým nárůstem potřeby produkce dostupných potravin a rovněž nutností přizpůsobení globálním klimatickým změnám,“ vysvětluje Petr Novák z Technologické fakulty České zemědělské univerzity.

Právě toto pracoviště ČZU dlouhodobě vyvíjí robotické platformy a systémy pro využití v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech. „V rámci naší činnosti vyvíjíme systémy ‚šité na míru‘ konkrétní aplikaci,“ navazuje Petr Novák a dodává: „Přínosy navrhovaného projektu jsou zejména v obecném zvýšení technického zabezpečení péče o krajinu.“

Podmínkou úspěchu projektu je spolupráce expertů z různých oborů. „Tým je složen z institucí a odborníků za účelem vývoje inovativní technologie pro tvorbu zásahových map s následnou aplikací na rozsáhlých lokalitách postižených invazními druhy rostlin včetně jejich eliminace. Cílem je vývoj komplexního řešení, při kterém budou využity současné moderní technologie včetně využití částečně autonomních systémů,“ shrnuje Daniel Vejchar, vedoucí Oddělení zemědělské techniky a technologií Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VÚZT).

Svoje zkušenosti s provozování bezpilotních prostředků a bezpilotního leteckého snímkování s využitím přesných RGB senzorů zužitkuje v rámci projektu společnost Gepoint. „Zaměříme se na tvorbou mapových podkladů, digitalizaci výsledků dat fotogrammetrického zpracování, tedy vytvoření digitálních modelů terénu, nebo laserové skenování z dronu,“ popisuje Michal Čipera, jednatel společnosti Gepoint. Mezi místa, kde se invazní druhy šíří, patří například výsypky po dolování. Proto o výsledky projektu projevily zájem také Ústecký kraj nebo Moravskoslezský kraj.

Zkušenosti získané v rámci první etapy projektu budou experti využívat v budoucnu při vývoji navazujících technologií. „Boj s invazními druhy patří k nejdůležitějším úkolům ochrany přírody. Z přírodně cenných území o velkých rozlohách není reálné tyto vetřelce vytlačit bez nasazení moderních technologií. Do dalších etap projektu se budeme snažit zapojit další experty a instituce, aby se podařilo vyvinout co nejlevnější a uživatelsky nejjednodušší řešení pro likvidaci invazních druhů,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Ochranářská společnost má zkušenosti s likvidací invazních druhů především z rezervace velkých kopytníků u Milovic, kde na ploše 350 hektarů odstraňuje lupinu mnoholistou a celík kanadský, ale také nepůvodní javor jasanolistý nebo trnovník akát.

Podle letošní zprávy OSN způsobují invazní druhy ročně škody kolem 9,4 bilionu korun a měly vliv na vyhynutí 60 procent rostlin a živočichů. Navíc ohrožují potravinovou bezpečnost i lidské zdraví. Výše hospodářských škod se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí čtyřikrát zvyšuje. Výsledky výzkumu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES).

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž