Jak obnovit přírodu zničenou válkou? Odborníci z Ukrajiny se inspirovali v rezervaci u Milovic

Skupina ochránců přírody z Ukrajiny navštívila milovickou rezervaci velkých kopytníků. Zástupci ekologických organizací, národních parků, chráněných krajinných oblastí nebo odborů životního prostředí  místních samospráv se seznámili s prvky ochrany přírody založené na obnově přírodních procesů prostřednictvím velkých kopytníků.

„Část z nich se zaměřuje na ochranu a rekultivace mokřadů, včetně rašelinišť, část na management obnovy lesů zničených antropogenními vlivy, část na cenné louky a jejich faunu i flóru nebo na rekultivaci krajiny utvořené lidskou činností, například rekultivace vápencových lomů,“ uvedla Pavla Hofmeisterová z brněnského Nesehnutí, které návštěvu ukrajinských ochránců přírody zajišťovalo.

„Ukrajina má pro projekty spojené s návratem velkých kopytníků obrovský potenciál. S ukrajinskými kolegy jsme plánovali společný projekt v roce 2022, bohužel vypuknutí války zabránilo plánovanému převozu zubrů a dalších kopytníků z milovické rezervace na Ukrajinu, konkrétně do Přírodní rezervace Beremyčke“ zmínil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina, která založila v roce 2015 milovickou rezervaci ve spolupráci s vědci.

V tuzemsku si ukrajinští odborníci prohlédli několik lokalit, například včera navštívili Národní park Šumava. „V Česku jsme se na základě mapování jejich zájmu a potřeb snažili domluvit výjezdy do terénu a návštěvy úspěšných projektů, které by zohledňovaly jednak jejich profesní zaměření, potenciál přenesení projektů do ukrajinského kontextu a také to, aby jejich nutnou součástí byla komunikace s veřejností. Zejména tou lokální, včetně samospráv,“ doplnila Pavla Hofmeisterová.

Právě komunikace s veřejností je podle ní klíčová. „Ukrajinští kolegové řeší, jak lidem vysvětlit důležitost a potřebnost ochranářských či rekultivačních projektů, když obzvlášť teď v Ukrajině je válka argument na všechno – ekologické problémy neřešit, preferovat ekonomickou rentabilitu nad ekologickým dopadem a podobně,“ navázala Pavla Hofmeisterová.

Ukrajinští ochránci přírody využijí znalosti získané v bývalém vojenském prostoru Milovice také při obnově válkou zničené přírody. „Část z nich pracuje v cenných oblastech, které jsou přímo zasažené válkou. Buď jimi prošla fronta, jsou zaminovaná, utrpěly škody od těžké techniky a podobně. Minimálně dvě kolegyně se věnují enviro škodám způsobeným invazí,“ zdůraznila Pavla Hofmeisterová. Pozůstatky po činnosti armády zaměstnávají také ochránce přírody u Milovic. „Následky působení vojáků řešíme ještě deset let po založení rezervace. Od odstraňování pyrotechniky, přes odklízení ostnatých drátů, rozstřílených terčů až po likvidaci zbytků budov či stavební suti,“ vysvětlil Dalibor Dostál.

Nesehnutí dlouhodobě spolupracuje s Ukrajinskou skupinou pro ochranu přírody (Ukrainian Nature Conservation Group – UNCG), kterou brněnská organizace podporovala dlouho před začátkem války v této zemi. “Lopotnou advokační prací s místními samosprávami a politiky tato skupina usilovala o to, aby vybraná cenná území v jižních regionech Ukrajiny byla vyhlášena přírodními rezervacemi a tím se zastavilo jejich ničení, primárně způsobované nevhodným využíváním pro zemědělské účely. Velmi záhy po invazi si v UNCG uvědomili, že je třeba ‘odkoukat‘, co se odkoukat dá, od zemí střední Evropy, které vstoupily do EU nedávno a s typově podobnými problémy, jakým čelí na Ukrajině. A jejich zkušenost využít doma, kde s velkou pravděpodobností započnou přístupová jednání a slaďování s EU standardy i v ekologických věcech,“ uzavřela Pavla Hofmeisterová.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.