Přeskočit na hlavní obsah

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.  Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.



„Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR.

Právě rozsáhlé vědecké výzkumy, které se v rezervaci od počátku jejího vzniku realizují, ukázaly, jak účinným nástrojem je přirozená pastva velkých býložravců v péči o krajinu. Nejlépe to ilustrují rostoucí počty nejvzácnější rostliny na území pastevní rezervace, ohroženého hořce křížatého. Počty jeho semenáčků vzrostly díky pastvě velkých kopytníků na sledované části území za sedm z let z pouhých 55 na 3109 rostlinek. „Na několika místech jsme napočítali více než sto semenáčů, v jednom případě dokonce přes tři sta,“ popisuje průběh posledního sčítání Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. K podobně rychlé obnově populace došlo díky velkým kopytníkům také u nejvzácnějšího druhu motýla v rezervaci, modráska hořcového Rebelova. Jeho počty se zvýšily o 1700 procent.

Díky výborným výsledkům v péči o krajinu i atraktivní kombinaci s velkými kopytníky se milovická rezervace stala součástí oficiálního programu českého předsednictví v EU i předních mezinárodních vědeckých konferencí pořádaných v posledních letech v České republice. „Milovice jsou mezinárodně nejznámější projekt tohoto typu u nás. Právě o návštěvu Milovic se zajímalo zdaleka nejvíce účastníků mezinárodní biogeografické konference pořádné v lednu v Praze,“ potvrdil David Storch z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Velký zájem vědců podle něj dokumentuje také to, že se ve vědecké sféře věnuje velkým býložravcům a jejich vlivu na ekosystémy stále větší pozornost.

Právě uznání vědecké komunity je spolu s řadou prestižních ocenění satisfakcí pro milovickou rezervaci, která jako první svého druhu v České republice musela překonávat řadu nesnází a nepochopení. „Velmi nás těší, že se z původně okrajového, alternativního tématu stal během deseti let existence milovické rezervace jeden hlavních proudů v ochraně přírody. Zatím alespoň na mezinárodní úrovni. I díky tomu se z milovické rezervace stala výkladní skříň české ochrany přírody směrem předním vědeckým a ochranářským kapacitám ze zahraničí. To, že je na mezinárodních konferencích při nabídce těch nejvyhlášenějších přírodních lokalit z celé České republiky největší zájem právě o milovickou rezervaci, nás nesmírně těší,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Kromě dvou světových unikátů je milovická rezervace jedinečná v několika ohledech i na národní úrovni. Je první a s rozlohou 350 hektarů největší rezervací velkých kopytníků v Česku. Rezervace je domovem největšího tuzemského stáda zubra evropského. Národní přírodní památka Mladá, v níž se pastevní rezervace nachází, je zároveň největším souvislým krajinným celkem rovinaté nížiny v Česku, pokrytým přírodě blízkými suchými loukami a lesy.

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina .

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...