Přeskočit na hlavní obsah

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.  Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.



„Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR.

Právě rozsáhlé vědecké výzkumy, které se v rezervaci od počátku jejího vzniku realizují, ukázaly, jak účinným nástrojem je přirozená pastva velkých býložravců v péči o krajinu. Nejlépe to ilustrují rostoucí počty nejvzácnější rostliny na území pastevní rezervace, ohroženého hořce křížatého. Počty jeho semenáčků vzrostly díky pastvě velkých kopytníků na sledované části území za sedm z let z pouhých 55 na 3109 rostlinek. „Na několika místech jsme napočítali více než sto semenáčů, v jednom případě dokonce přes tři sta,“ popisuje průběh posledního sčítání Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. K podobně rychlé obnově populace došlo díky velkým kopytníkům také u nejvzácnějšího druhu motýla v rezervaci, modráska hořcového Rebelova. Jeho počty se zvýšily o 1700 procent.

Díky výborným výsledkům v péči o krajinu i atraktivní kombinaci s velkými kopytníky se milovická rezervace stala součástí oficiálního programu českého předsednictví v EU i předních mezinárodních vědeckých konferencí pořádaných v posledních letech v České republice. „Milovice jsou mezinárodně nejznámější projekt tohoto typu u nás. Právě o návštěvu Milovic se zajímalo zdaleka nejvíce účastníků mezinárodní biogeografické konference pořádné v lednu v Praze,“ potvrdil David Storch z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Velký zájem vědců podle něj dokumentuje také to, že se ve vědecké sféře věnuje velkým býložravcům a jejich vlivu na ekosystémy stále větší pozornost.

Právě uznání vědecké komunity je spolu s řadou prestižních ocenění satisfakcí pro milovickou rezervaci, která jako první svého druhu v České republice musela překonávat řadu nesnází a nepochopení. „Velmi nás těší, že se z původně okrajového, alternativního tématu stal během deseti let existence milovické rezervace jeden hlavních proudů v ochraně přírody. Zatím alespoň na mezinárodní úrovni. I díky tomu se z milovické rezervace stala výkladní skříň české ochrany přírody směrem předním vědeckým a ochranářským kapacitám ze zahraničí. To, že je na mezinárodních konferencích při nabídce těch nejvyhlášenějších přírodních lokalit z celé České republiky největší zájem právě o milovickou rezervaci, nás nesmírně těší,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Kromě dvou světových unikátů je milovická rezervace jedinečná v několika ohledech i na národní úrovni. Je první a s rozlohou 350 hektarů největší rezervací velkých kopytníků v Česku. Rezervace je domovem největšího tuzemského stáda zubra evropského. Národní přírodní památka Mladá, v níž se pastevní rezervace nachází, je zároveň největším souvislým krajinným celkem rovinaté nížiny v Česku, pokrytým přírodě blízkými suchými loukami a lesy.

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina .

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž