Přeskočit na hlavní obsah

Vodní svět v táborské zoo rozšířily vzácné kachny ostralky štíhlé

Zvířecí rodinu vodního světa v táborské zoologické zahrady tento týden rozšířila dvojice vzácných kachen – ostralek štíhlých. V Česku dříve sporadicky hnízdily, několik desetiletích se tak ale už nestalo. Česko je proto eviduje jako kriticky ohrožené.

Nový přírůstek táborské zoo – v Česku kriticky ohrožené ostralky štíhlé. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová


Jsem rád, že jsme v souladu s naším posláním chránit ohrožené druhy zvířat mohli poskytnout domov kriticky ohroženým kachnám. Ostralky štíhlé přes naše území pravidelně protahují a jen velmi výjimečně i přezimují. Dříve u nás také vzácně hnízdily a to v oblasti Podyjí. Nicméně poslední potvrzené hnízdění ostralek bylo zaznamenáno v roce 1985 u Oder. Tyto vzácné kachny od nás vytlačila výstavba Novomlýnských nádrží, která výrazně změnila jejich hnízdiště. V současnosti jsou ostralky štíhlé v Česku vedeny jako kriticky ohrožené,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Ostralky štíhlé jsou menší a štíhlejší než kachny divoké. Je u nich výrazný pohlavní dimorfismus. Samec je výrazně zbarvený. Hlavu a část krku má hnědé, hruď a dolní část krku je bílá, boky a hřbet šedavé příčně pruhované. Bílá barva zasahuje v úzkém pásku také na boky hlavy. Ocasní pera má výrazně prodloužená. Naopak samice je zbarvena nenápadně, podobně jako u ostatních kachen. Od samice kachny divoké se liší jednobarevnou hlavou bez proužků a šedým zobákem.

Samec ostralky štíhlé je výrazně zbarvený, typická je jeho bílá hruď. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Živí se hlavně semeny a zelenými částmi rostlin, hmyzem, červy a vajíčky i pulci obojživelníků. Příležitostně si stravu zpestří malými žábami a rybami. Hnízdí jednotlivě, na vajíčkách sedí pouze samice. Mláďata velmi brzo dobře běhají, plavou i potápí. Už po šesti týdnech poprvé vzlétnou a pohlavně dospívají v jednom roce.

Ostralky štíhlé jsou rozšířeny hlavně v severních oblastech Severní Ameriky, Evropy a Asie. V Evropě jejich počty na konci minulého století výrazně poklesly, nyní je její evropská populace hodnocena jako ubývající. Jde o tažný druh, většina ostralek zimuje daleko od hnízdišť na severu Jižní Ameriky, střední Africe a jižní Asii. Přes české území pravidelně přelétá, jen výjimečně i přezimuje.

Ostralky štíhlé se v táborské zoo rychle zabydlely. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech, státních svátcích a jarních prázdninách v termínu pro okres Tábor od 4. do 10. března od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž