Přeskočit na hlavní obsah

Vodní svět v táborské zoo rozšířily vzácné kachny ostralky štíhlé

Zvířecí rodinu vodního světa v táborské zoologické zahrady tento týden rozšířila dvojice vzácných kachen – ostralek štíhlých. V Česku dříve sporadicky hnízdily, několik desetiletích se tak ale už nestalo. Česko je proto eviduje jako kriticky ohrožené.

Nový přírůstek táborské zoo – v Česku kriticky ohrožené ostralky štíhlé. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová


Jsem rád, že jsme v souladu s naším posláním chránit ohrožené druhy zvířat mohli poskytnout domov kriticky ohroženým kachnám. Ostralky štíhlé přes naše území pravidelně protahují a jen velmi výjimečně i přezimují. Dříve u nás také vzácně hnízdily a to v oblasti Podyjí. Nicméně poslední potvrzené hnízdění ostralek bylo zaznamenáno v roce 1985 u Oder. Tyto vzácné kachny od nás vytlačila výstavba Novomlýnských nádrží, která výrazně změnila jejich hnízdiště. V současnosti jsou ostralky štíhlé v Česku vedeny jako kriticky ohrožené,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Ostralky štíhlé jsou menší a štíhlejší než kachny divoké. Je u nich výrazný pohlavní dimorfismus. Samec je výrazně zbarvený. Hlavu a část krku má hnědé, hruď a dolní část krku je bílá, boky a hřbet šedavé příčně pruhované. Bílá barva zasahuje v úzkém pásku také na boky hlavy. Ocasní pera má výrazně prodloužená. Naopak samice je zbarvena nenápadně, podobně jako u ostatních kachen. Od samice kachny divoké se liší jednobarevnou hlavou bez proužků a šedým zobákem.

Samec ostralky štíhlé je výrazně zbarvený, typická je jeho bílá hruď. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Živí se hlavně semeny a zelenými částmi rostlin, hmyzem, červy a vajíčky i pulci obojživelníků. Příležitostně si stravu zpestří malými žábami a rybami. Hnízdí jednotlivě, na vajíčkách sedí pouze samice. Mláďata velmi brzo dobře běhají, plavou i potápí. Už po šesti týdnech poprvé vzlétnou a pohlavně dospívají v jednom roce.

Ostralky štíhlé jsou rozšířeny hlavně v severních oblastech Severní Ameriky, Evropy a Asie. V Evropě jejich počty na konci minulého století výrazně poklesly, nyní je její evropská populace hodnocena jako ubývající. Jde o tažný druh, většina ostralek zimuje daleko od hnízdišť na severu Jižní Ameriky, střední Africe a jižní Asii. Přes české území pravidelně přelétá, jen výjimečně i přezimuje.

Ostralky štíhlé se v táborské zoo rychle zabydlely. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech, státních svátcích a jarních prázdninách v termínu pro okres Tábor od 4. do 10. března od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...